Virová onemocnění - hepatitida

Lidskému tělu slouží játra jako tzv. čistička. Pokud jsou napadena viry, je v ohrožení o celý organismus. V následujícím článku je popsáno, jak se proti takové nákaze chránit a jak poznat příznaky nemoci.

Virová hepatitida - úvod do světa nemocných jater

Známé onemocnění jater, mezi lidmi nazývané jako infekční hepatitida, nebo infekční žloutenka, a jednoduše lidově známá žloutenka. Ještě celkem nedávno se vědci domnívali, že hepatitidu způsobuje jen určité a omezené množství virů. V posledních letech se však ukazuje, že původcem onemocnění je hned několik skupin virů.

Zdálo by se, že původcem nemoci budou viry dosti podobné, avšak opak je pravidlem. Viry, jež způsobují různé druhy hepatitidy, jsou dosti od sebe navzájem odlišné jak druhem, tak vlastnostmi. Pro lepší přehled jsou chronologicky označeny tak, jak byly postupně objeveny. Jsou to viry A, B, C, D a E.

O žloutence se píše již ve spisech ze starověkého Řecka, které sestavil Hippokratés. Tenkrát se hovořilo o jakési epidemii se zežloutlou kůží. Avšak jednoznačné zprávy o hepatitidě se objevili v roce 1895, při očkování několika stovek dělníků proti neštovicím. Tenkrát se k výrobě očkovací látky používala lidská lymfa. Samotnou očkovací látkou byl krevní produkt. Lékař nanesl kapku séra na kůži a jehlou ji rozškrábal. Do půl roku onemocnělo asi dvě stovky pracovníků žloutenkou. A důvod? Nejspíše špatná anebo dokonce vůbec žádná dezinfekce používaných jehel. Obdobné případy byly zaznamenány i ve století 20. Až roku 1937 vědci objevili, že se nemoc, která se po očkování projevila, může být důvodem špatné sterility a že se choroba epidemicky rozšířila krví.

Hepatitida A – nemoc špinavých rukou

Vyskytuje se také jako cestovní nemoc. Obvykle se jí nakazí lidé na dovolené. Po kapénkové nákaze je inkubační doba dva týdny až něco přes jeden měsíc. V této inkubační době se virus nepozorovaně, bez vnějších příznaků, rozmnožuje v játrech. Zaznamenat v této době virus lze pouze v krvi anebo stolici laboratorními testy. Ihned po inkubační době se objeví první příznaky nemoci jako horečka, nevolnost až zvracení, a samozřejmě žluté zbarvení kůže a očního bělma. Dochází k tomu tak, že oslabená játra nemohou dostatečně pracovat a tak neodvádí z těla žlučová barviva. Ty se v těle hromadí a výsledkem je výše uvedené žluté zbarvení kůže a bělma.

Díky imunitnímu systémy tyto symptomy zmizí. I když se žloutenka typu A vyskytuje po celém světě, v oblastech s mírným klimatem a vysokým hygienickým standardem je výskyt mnohonásobně nižší, než v zemích s teplým podnebím. Odtud tedy pramení název – cestovní hepatitida. No a v rozvojových zemích se toto onemocnění vyskytuje dokonce v 90 %.

A jak se proti infekční žloutence bránit? Docela jednoduše. Stačí si jídlo před požitím omýt (např. ovoce), nebo zbavit slupky, uvařit. Přenos hepatitidy typu A se totiž uskutečňuje především přes potraviny a vodu zamořenými virem. Nakažení žloutenky může také proběhnout na veřejných toaletách. Chcete-li mít raději jistotu, spoléhejte na příslušné očkování. Nutno však podotknout, že se tento typ žloutenky vyskytuje velice zřídka, poslední velký výskyt této nemoci je z osmdesátých let dvacátého století, kdy se v Číně nakazilo několik tisíc lidí požitím nakažených mušlí.

Hepatitida B - nejnebezpečnější infekční choroba

Jestliže ve vás hepatitida typu A vyvolala strach, či hrozbu, tak si snad ani nečtěte další řádky. Je tu totiž jedna z nejnebezpečnějších světových infekčních chorob – hepatitida typu B. Na světě se ročně nemoc vyskytne u několika miliónů lidí, z nichž několik stovek tisíců nemoci podlehne. Virus hepatitidy B se přenáší krví, slinami a intimním stykem. Tudíž logicky se tak děje zpravidla u pohlavního styku, častý výskyt je u osob závislých na tvrdých drogách a homosexuálů. Za rizikové skupiny se považují téměř všichni zaměstnanci zdravotnictví, respektive ti, co přicházejí do styku s nemocnými osobami a infikovanou krví. Další rizikovou skupinou jsou také policisté, zejména ti městští, kteří se v rámci svého zaměstnání musí pohybovat mezi bezdomovci a drogově závislými. Nebezpečí přenosu hepatitidy B hrozí také u porodů, a to z nemocné matky na dítě. První příznaky onemocnění nejsou přesně specifické. U některých osob se mohou vyskytnou jen některé a postupovat velice pomalu, kdežto u jiných pacientů se nemoc projeví ihned vysokou horečkou, nevolností až zvracením, a samozřejmě žlutým zbarvením kůže.

Intenzivita nemoci se projevuje také na základě stáří nemocné osoby. U malých dětí a kojenců se projevuje velice opatrně, kdežto u starších lidí propuká v celé své síle. Svůj vliv při onemocnění také hraje množství virů – čím více virů, tím vážněji nemoc propukne. A teď jedna utěšující zpráva – trvalé následky si nese jen asi 5 % nakažených. U této menšiny je poškozená část jater a organismus produkuje stále další a další viry, proto se onemocnění přezdívá chronická žloutenka. Tento cyklus může vést až k totálnímu zničení jaterní tkáně, tady k cirhóze a při nevčasném odhalení a transplantaci jater, až ke smrti.

Mimo to se u takto postižených zvyšuje riziko rakoviny jater. Na rakovinu jater ročně umírá asi půlmiliónu osob. Většina z nich ke svému onemocnění přišla, právě vlivem onemocnění hepatitidy typu B. U chronicky nemocných se viry vyskytují jak v krvi, tak ve slinách, tkáních a u mužů ve spermatu. Tyto osoby jsou také hlavními přenašeči popsaného onemocnění ve vyspělém světě. V rozvojových zemích to jsou především nemocné matky, které nakazí své dítě při porodu. Hlavní prevencí u tohoto onemocnění je samozřejmě příslušné očkování. Tomu by měli podstoupit všechny rizikové skupiny, tj, zdravotní personál, policisté, dále pacienti na dialýze, drogově závislí, homosexuálové, prostitutky a osoby trpící krvácivostí.

Hepatitida C - další velice nebezpečná choroba

Ještě vážnější průběh, než hepatitida typu B, má žloutenka typu C. Její virus byl objeven celkem nedávno – v roce 1988 a dnes patří mezi nejnebezpečnější viry na světě. Obvykle se přenáší krví a dalšími tělesnými tekutinami. V porovnání s předchozí hepatitidou, kdy od nákazy ke chronickému onemocnění vede asi 5%, u tohoto typu je to desetkrát tolik, tedy 50%. Pacienti tak obvykle podlehnou i dalším nemocem, jako je cirhóza a rakovina jater. Často nakazí nemocná matka své dítě při porodu. Léčení této choroby je velice náročné a kolikrát se ani nepodaří transplantace jater, neboť mezi tím se již virus dostal na další orgány. Nejlepším opatřením proti nákaze je opět příslušné očkování.

Hepatitida D

Hepatitida typu D se u nás prakticky nevyskytuje. Způsobena je virem RNA Hepatitis delta, tan je vždy vázán na vir hepatitidy B. Jako prevence se tudíž očkuje tak, jako proto hepatitidě B.

Hepatitida E

Hepatitida typu E má zase obdobné příznaky jako hepatitida typu A. Výskyt je znám především v rozvojových zemích, u nás, pokud už je výskyt zaznamenán je důsledkem přínosu** cestovatelů**. Bohužel proti tomuto typu zatím neexistuje očkování.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18701 (novesluzby.cz#20664)


Přidat komentář