Paměť člověka - mozek a paměť

Díky paměti jsme schopni přijímat, uchovávat a následně si i vybavovat naše předchozí zkušenosti. Jako lidé jsme schopni si udržet nejrůznější informace, které se týkají našeho vnitřního i okolního světa.

Zapamatování & zapomínání

Paměť je jedinečný dynamický procese, nejedná se o stav beze změny. Informaci, kterou si zapamatujeme, je řazena do našich určitých existujících struktur. Navíc jednotlivé pamětní obsahy na sebe průběžně působí, může docházet k jejich syntéze, k jejich dalšímu zobecnění. Zmíněné se pak může odrazit ve znaku tzv. konzervace. Jednotlivé a na sebe navazující procesy zapamatování a zapomínání jsou determinovány řadou skutečností z naší strany jako je emoční podmíněnost, inteligence, věk, kondice, cvik, druh paměťového obsahu.

Zapomínání potom není jednoznačně výsledkem patologických procesů, ale jedná se o jev přirozený, který vlastně zabraňuje zahlcení naší psychiky – nepotřebná data jsou zapomenuta.

Vlastnosti paměti

  • Vštípivost nových podnětů – vyjadřuje schopnost přijímat jednotlivé paměťové obsahy.
  • Retence – je schopností tyto obsahy v jistém časovém období udržet, retence se týká spíše množství, tedy kvantity zachycených obsahů.
  • Konzervace informací – se rovněž týká udržení zachycených obsahů, vyjadřuje však spíše kvalitativní hledisko. Jde o udržení informací v paměti beze změn, bez jejich masivního zkreslení. Zdá se, že většina zapamatovaných informací podléhá změnám, dochází k posunu v jejich podobě, ten však nemá být příliš výrazný.
  • Zpětná reprodukce – je pak schopností vybavit příslušné paměťové obsahy dle potřeby nositele.

## Rozdělení paměti

Naši paměť můžeme rozličným způsobem klasifikovat. Někdy rozlišujeme mezi tzv. fylogenetickou nebo ontogenetickou pamětí, kdy do oblasti fylogenetické paměti můžeme řadit veškeré naše nepodmíněné reflexy a složitější instinkty. Ontogenetická paměť pak obsahuje naše zkušenosti získané v průběhu našeho individuálního vývoje.

** ** Ontogenetická paměť

  • Deklarativní paměť - obsahuje jednotlivé údaje, jedná se o naše vzpomínky na informace nebo události v minulosti, které jsou umístěny v našem časovém kontinuu. Deklarativní paměťové obsahy mohou být s menším nebo větším úsilím zvědoměny.
  • Nedeklarativní paměť - se týká zpravidla našich pohybových dovedností, které jsme si díky paměťovým procesům osvojili, tyto se postupně zautomatizovaly. Nedokážeme lokalizovat dobu jejich vzniku, jejich užívání si většinou ani neuvědomujeme.
  • S ohledem na smyslovou modalitu uchovaných informací můžeme hovořit o paměti: zrakové, sluchové, pohybové.
  • S ohledem na druh zakódování informace a převedení informace do vyšších úrovní paměti rozlišujeme paměť: verbální (slovní), neverbální (neslovní), mechanickou (pamatuji si jednotlivé prvky bez jejich zařazení do paměťových struktur), logickou (zapamatování cestou zařazení do struktur, uvědomění si souvislostí, vztahů, zákonitostí).

Ultrakrátká paměť

Tento druh naší paměti bývá označován i jako paměť senzorická. Je úzce spjata s naší pozorností a vnímáním. Experimentálně byla ultrakrátká paměť prokázána u zrakového a sluchového vnímání. Ultrakrátká paměť trvá kolem desetiny vteřiny až jednu vteřinu. Jednotlivé podněty působí na naše receptory, díky existenci jednotlivých podmětových prahů a výběrovosti vnímání dochází zde k první selekci podnětů. Díky ultrakrátké paměti je nová informace v receptoru po omezenou dobu podržena s tím, že může být následně převedena (ale nemusí) do paměti krátkodobé. Ne každý působící podnět podržený v receptoru se však dostává do projekčních center v mozku, na cestě vedení vzruchu z receptoru dochází k další filtraci podnětů.

Krátkodobá paměť

Tento druh paměti je postupně utvářen tzv. elektrickými cirkulačními proudy v mozku. Kapacita krátkodobé paměti je dána počtem reverberačních okruhů. Naše lidská pozornost může být souběžně zaměřena na maximálně pět až devět prvků. Kapacita naší krátkodobé paměti je rovněž limitována tímto počtem. Je-li kapacita krátkodobé paměti plně obsazena, pak nově přijatá informace zákonitě vytlačí jednu z již přítomných informací. Informace je v krátkodobé paměti podržena v téměř nezměněné podobě, je jen minimálně zpracována. Informace je v krátkodobé paměti udržena asi po dobu deseti sekund, pokud nemá být po uplynutí desíti sekund ztracena, musí být námi průběžně opakována (opakování, učení). Tímto postupem může být informace převedena do paměti střednědobé. Účinnější než mechanické opakování je zařazení informace do již existujících našich poznatkových struktur. Porucha krátkodobé paměti se může projevit narušením vštípivosti. Vštípivost může být narušena: při poruchách vědomí nebo vinou expozice ohrožujícím podnětům, která vyvolává naši úzkostnou reakci. Naše vnímání má pak formu tunelového charakteru. Vnímání máme neúplné, zpomalené, což se týká i zpracování našich jednotlivých informací. Může u nás bohužel i dojít k totálnímu narušení příjmu nových informací, na jistý časový úsek si nemusíme vůbec vzpomenout.

Střednědobá paměť

Tento druh paměti je již dlouhodobého rázu, trvá řádově až roky. Některé reverberační okruhy zanikají, jiné u nás naopak nadále přetrvávají. Velký význam má, zda informace vyvolá u příjemce odpovídající emoční odezvu. Absence emočního doprovodu nebo příliš silný emoční prožitek, který prožijeme, působí v celkovém procesu zapamatování rušivě. Výrazně pozitivně naopak v procesech získávání a udržení nových zkušeností působí užití odměn, v některých případech dokonce i trestů. Střednědobá paměť je tzv. převodníkem, mostem mezi krátkodobou a dlouhodobou pamětí.

Dlouhodobá paměť

Tento druh paměti má již svůj tzv. morfologický podklad, dochází zde ke změnám na neuronech.


Poruchy paměti

Tak, jako všechno má svůj rub a líc, tak i paměť může vykazovat určité známky poruchy. Poruchy paměti můžeme dělit na kvantitativní a kvalitativní.

Kvantitativní se projevují v poruchách vštípivosti informací, udržení a zpětné reprodukci paměťových obsahů, kvalitativní potom v konzervaci.

Kvantitativní poruchy paměti

  • Hypomnézie – se projevuje nápadným snížením paměťové výkonnosti. Toto snížení může být globální: postiženy jsou všechny kvantitativní ukazatele, parciální: postiženy jsou pak jen některé z vlastností naší paměti. Ke snížení paměti dochází nejčastěji při organickém postižení centrální nervové soustavy vinou například úrazu. Hypomnézie se může objevit i při únavě, po užití hypnotik, ale i některých antibiotik, alkoholu, po elektrošocích, určitých neurotických poruchách.
  • *** *Hypermnézie – jedná se o nadměrné a nepřiměřené zapamatování si určitého materiálu. Obvykle se hypermnézie vyskytuje společně s paraprosexií, lze se pak s touto poruchou paměti setkat například u nemocných, kteří trpí psychotickými projevy, které jsou až paranoidně laděny. Daný postižený si nadměrně a neúčelně zapamatovává obsahy, které souvisí s jeho bludnou produkcí. Selektivní hypermnézie se může vyskytovat u některých psychogenně podmíněných onemocnění, například se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu, kdy má jedinec velmi detailní vzpomínky na některé události týkající se jeho traumatu.
  • Amnézie – jedná se o úplnou ztrátu paměti. Amnézie může být dočasná nebo trvalá.

** ** Kvalitativní poruchy paměti

  • Konfabulace – jedná se o výmysly, smyšlenky, které mají zaplnit mezery v naší paměti.
  • Paramnézie – jde o tzv. chorobné zkreslení zapamatovaného obsahu. Vybavená vzpomínka je pak nepřesná, zkreslená, u nás je však zachován subjektivní pocit, že reprodukce je přesná, správná.
  • Kryptomnézie – tato porucha se může vyskytnout i u psychicky normálních jedinců. Znakem poruchy je přesvědčení, že jsme něco vymysleli, objevili, ale ve skutečnosti se jedná jen o reprodukci již v minulosti přečteného nebo prožitého. Sem můžeme zařadit i tzv. „deja vú“ neboli klam známosti.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18709 (novesluzby.cz#20723)


Přidat komentář