Tajemství neverbální komunikace

Neverbální komunikace doplňuje verbální projev, zesiluje a reguluje jeho účinek. Někdy postačí mimika, gesto, a vše tak může být řečeno. Pokud řekneme slova, která jsou v rozporu s neverbálním chováním, posluchači více věří neverbálnímu chování než řeči.

Většinu neverbálních signálů se jedinec naučí už v průběhu dětství. Neverbální zprávy nám dávají spoustu rozličných informací o pocitech a postojích lidí. Neverbální chování je sice dobře viditelné, ovšem nesnadno interpretovatelné. Je dobré se vyvarovat předčasného dělání závěrů, protože mnohé signály si lze vyložit několika možnými způsoby. Když například posloucháme lektora, přednášejícího, který při svém projevu přechází sem a tam, může to znamenat, že je nervózní, úzkostlivý, nebo situaci silně prožívá, nebo mu přecházení pomáhá při soustředění apod. Nejspolehlivější je tedy sečíst všechny signály verbální a neverbální.

Co sledujeme při neverbální komunikaci

Největší význam klademe na neverbální projevy v oblasti obličeje a hlavy. Následují pohyby rukou a paží, naposledy pohyby a pozice těla a nohou.

Druhy neverbální komunikace

Gestika

Gestika představuje záměrné pohyby rukou, nohou, hlavy. Kromě zamýšlených gest používáme i gesta, která si ani neuvědomujeme. Někteří mají nevědomky zafixovaná dvě, tři gesta, která používají stále dokola. Gesta lze rozdělit na: ilustraci (ukazujeme směr, vysvětlujeme cestu apod.), regulátory (ukazujeme na někoho prstem), znaky (palec směrem nahoru, palec směrem dolů apod.). Například, když se plácneme plochou daní do čela, většinou to znamená, že nás něco napadlo. Když na někoho ukazujeme, můžeme tím myslet otevřenou agresivitu vůči druhému.

Haptika

Haptika představuje doteky: formální, neformální, přátelské, intimní. Tak, jako u proxemiky, i u haptiky rozlišujeme doteková pásma: pásmo společenské, profesionální, zdvořilostní (ruce, paže), pásmo osobní, přátelské (paže, ramena, vlasy, obličej), pásmo intimní, erotické (neomezené). Na pracovišti hrají důležitou roli formální a přátelské doteky. Nejčastějším používaným dotekem je podání ruky, přátelské poplácání. Umět správně podat ruku a ve správný okamžik, je důležité. Podáním a potřesením ruky dáváme najevo, kdo jsme, jaké je naše postavení, co chceme, co očekáváme. Jako první podává ruku člověk s vyšším statusem, dále člověk starší, žena.

Chronemika

Chronemika je způsob, jakým vyjadřujeme, strukturujeme a užíváme čas ve vztahu k druhým lidem. Jde o to, zda rádi komunikujeme, protahujeme rozhovor, nebo naopak co nejrychleji sdělíme, co chceme. Chronemika se také týká vzájemné komunikační vyváženosti, tedy, jak každá ze stran respektuje právo stejného času.

Kinezika

Kinezika představuje spontánní pohyby různých částí těl. Každý má své specifické pohyby, podle nichž se dá poznat už na dálku. Například, když si někdo hladí bradu, může to znamenat, že nad něčím usilovně přemýšlí. Uchopí-li si celý nos prsty, může to znamenat zlost. Ne všechny pohyby však mohou být jednoznačné, například, když se poškrábáme na hlavě, může to znamenat přemýšlení nebo zlost.

Mimika

Mimika představuje pohyby svalů v obličeji, které jsou nejvýraznějším sdělovačem emocí. Mimika vyjadřuje, co prožíváme, ale také to, jaký máme vztah ke sdělení a k objektu, o němž hovoříme. Mimika vyjadřuje momentální psychický stav, ale i relativně stálý emoční výraz, který může být pro jedince charakteristický. Dolní polovina obličeje je výrazněji pohyblivá než horní polovina. Mimicky sice reaguje celý obličej, přesto se rozlišují dvě obličejové zóny: čelo, nos, oči a dolní polovina obličeje se rty. Každá z těchto zón se projevuje odlišným způsobem při prožitku jednotlivých emocí. Například překvapení a údiv se nejvíce projevují na čele, zato pocit radosti se nejvíce projevuje v dolní polovině obličeje.

Některé mimické výrazy jsou lehce rozpoznatelné, jiné hůře. Dobře lze vyčíst z obličeje osm základních dimenzí: radost x smutek, štěstí x neštěstí, překvapení x splněné očekávání, klid x rozčilení, spokojenost x nespokojenost, zájem x nezájem, strach x pocit jistoty.

Neurovegetativní reakce

Komunikace nás nenechává chladnými, nýbrž na ni určitým způsobem reagujeme. Tyto reakce jsou doprovázeny fyziologickými změnami (bušením srdce, zvýšeným tlakem, sníženým tlakem, změnou frekvence dýchání apod.). Tyto změny se těžko dají ovládat vlastní vůlí. Tyto změny lze rozpoznat i vědomě (zčervenání, zblednutí, pocení, třes rukou apod.).

Pohledy

Pohledy očí představují v komunikaci velmi důležitou roli. Oči jsou naším sdělovačem, ale i přijímačem. Při pohledech je důležitých několik souvisejících aspektů: zacílení pohledu, délka doby pohledu (příliš dlouhý pohled, těkavý pohled, krátký pohled), pootevřenou víček, počet mrkání (při nervozitě dosahuje počet mrkání většího počtu, než při klidu), pootevření zornice (rozšíření zornice dochází při menším množství světla, při sexuálním zájmu, požití alkoholu, spokojenosti, relaxaci apod.), vrásky a napnutí svalů kolem očí.

Posturika

Posturika znamená držení těla, jeho napětí, uvolnění, náklon apod. Někdo je k nám tělem nakloněný, někdo se krčí, někdo stojí rovně. Důležitá je souvztažnost dvou lidí, respektive jejich těl, když spolu komunikují. To, jaká je jejich vzájemná poloha, vyjadřuje vztah těchto lidí.

Proxemika

Proxemika představuje vzdálenost při komunikaci dvou lidí, a to ve směru horizontálním i vertikálním. Každý z nás potřebuje určitý prostor, aby se cítil dobře. Čím nám jsou druzí lidé sympatičtější, tím více jim dovolíme, aby nám byli blíže. Pokud se s někým setkáme poprvé, většinou k němu zaujímáme větší vzdálenost. Jednotlivé vzdálenosti lze rozdělit na: intimní vzdálenost  (od úplného dotyku do půl metru), osobní vzdálenost (od půl metru do dvou metrů), skupinová vzdálenost (od jednoho metru do deseti metrů), veřejná vzdálenost (od dvou metrů do sto metrů).  Vertikální vzdálenost: menší člověk se může cítit při komunikaci s vyšším člověkem nepříjemně.

Teritorium

Každý má své teritorium, jak lidé, tak zvířata. Vstoupíme-li do osobního prostoru jiné osoby, může začít reagovat agresivně. Teritorium hájíme tím, že některé lidi respektujeme, jiné odmítáme, přehlížíme, nebo je nepřipouštíme ke slovu. Ochrana teritoria může existovat i v přenesené podobě, například v zaměstnání může někdo špatně snášet, když se mu jiný plete do jeho kompetencí.

Jak nás ovlivňuje prostředí při komunikaci

Když vstoupíme do něčí kanceláře nebo bytu, můžeme si udělat obrázek o daném člověku, který kancelář nebo byt užívá. Lépe se cítíme v prostředí, kde cítíme jistotu, kde jsme zvyklí se pohybovat. Příjemnější prostředí v nás vyvolává pocit pohody, klidu, harmonie, vyrovnanosti.

Bariéry v komunikaci

Všichni se setkáváme občas s problémy, které mu komplikují komunikaci. Bariérou mohou být různé problémy osobního rázu, které se následně promítají do emočního stavu. Samotné emoce, jako například zlost, vedou ke snížené sebekontrole. Bariérou může být povýšenectví, neúcta, skákání do řeči, čtení myšlenek, fyzické nepohodlí, nepřipravenost na komunikaci, uspořádání prostředí, vyrušování někým třetím, hluk, vizuální rozptylování apod.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18477 (novesluzby.cz#20245)


Přidat komentář