Včela - stavba, proces opylení, včelí bodnutí

Jakou důležitou roli plní včela v přírodě? Jak probíhá proces opylení a jaké faktory zde mají vliv? Co doprovází včelí bodnutí a jak ho správně ošetřit? Jaké existují pohlavní formy včel a co mají za úkol? A co je to včelí tanec?

Včela a proces opylení

Pro vznik semena, z něhož pak vyroste další rostlina, je nutné, aby se samčí buňky (pyl) dostaly na samičí orgány květu – bliznu. Tomuto procesu říkáme opylení. Existuje buď samoopylení (v případě, že rostliny nepotřebují cizí pyl) a opylení opylovači jako hmyz a vítr. V našich podmínkách většina rostlin potřebuje přenos pylu hmyzem. Jedná se například o ovocné dřeviny jako jabloně, švestky, maliny, ostružiny apod. Také pro zemědělské plodiny je opylení nesmírně důležité, protože zajišťuje lepší úrodu. Čím dokonalejší je opylení, tím větší a kvalitnější plody narostou. Pokud je opylení nedokonalé, klesá úroda, plody jsou nevyvinuté a celková kvalita je nižší.

Nejvýznamnějším hmyzem, který rostliny opyluje, je včela. Včela medonosná je v řadě oblastí zcela výjimečná. Kupříkladu zachovává věrnost jednomu druhu květu i místu. Tutéž rostlinu bude včela navštěvovat tak dlouho, dokud neodkvete. Včela se při své práci soustředí na určitou omezenou plochu, což můžeme pozorovat například na plástu s medem – i když jsou plásty už nějakou dobu zlikvidovány, včela bude ještě dlouho hledat na tom stejném místě.

Výlet včel k opylování je ve velké míře ovlivněn počasím. Jestliže je teplota pod 10 stupňů a obloha je zatažená, včely takřka nevyletují. Větrné počasí a bouřky vylétávání včel taktéž tlumí. Při proměnlivém počasí bude hrát velkou roli vzdálenost včelstva od místa opylení (přibližně do 800 m je ještě opylení dostatečně efektivní).

Včela medonosná a její stavba

Tělo včely je v zásadě tvořeno z hlavy, hrudi a zadečku. V každé části těla jsou životně důležité orgány.

Hlava je nosičem smyslových a dalších životně důležitých orgánů a žláz. U včely rozlišujeme dvě složené oči a tři jednoduché oči. Oproti lidskému oku nevidí včela do dálky tak dobře, jako člověk. Pavučinu považuje za dlouhou záclonu, což se jí mnohdy stane osudným. Včela vnímá odlišně i barvy – zářivé barvy se jí mohou jevit jako šedé a tmavé. Včela je orientována na ultrafialové barvy, které pro změnu nevidíme zase my.

K hlavě jsou přirostlá dvě tykadla, která reagují na různé podněty. Po obou stranách hlavy jsou připevněna kusadla. Bávají používány ke zpracování vosku, požití pylu, ke kousání, k úchopům, hnětení a dalším podobným činnostem. U matek je mimořádně rozvinutá hornočelistní žláza. Tato žláza produkuje látku exoferomon, která zajišťuje soudržnost včelstva a informuje o přítomnosti matky.

Prostřednictvím sacího orgánu, sosáku, včela přijímá potravu.

hrudi je soustředěno centrum pohybového aparátu (svaly ovládají jednotlivé části těla) a pohyby svalů jsou kontrolovány nervovým systémem. Za pomoci tří párů nohou se včely pohybují, sbírají a transportují pyl. Na prvním páru nohou je umístěn čistící orgán, prostřednictvím něhož včela protahuje tykadla za účelem odstranění prachu a pylu.

Hruď je spojena se zadečkem tenkou stopkou. V zadečku je mimo jiné trávicí systém, žaludek, konečník, žihadlo, dýchací systém a rozmnožovací orgány.

Včelí bodnutí – doprovodné příznaky, ošetření

Když je včela  v klidu, má žihadlo zatažené v žihadlové komoře na konci zadečku a při bodnutí se žihadlo prudce vysune. Žihadlo by se nemělo z rány vytahovat uchopením jedového váčku, jelikož bychom jed vtlačili do rány. Žihadlo pouze seškrábněte nehtem palce.

Po bodnutí do kůže člověka nebo jiného savce včela během jednoho dne umírá. Řadu lidí tak napadá otázka, proč vlastně včela žihadlo má, když stejně při jeho použití k obraně umírá. Ve skutečnosti má včela žihadlo hlavně proti obraně vůči jinému hmyzu a z těla hmyzu (na rozdíl od těla savce) už žihadlo vytáhnout může, takže o život nepřijde. Trubci žihadlo nemají.

Při včelím bodnutí nejprve pocítíme pálivou bolest, poté se na místě vpichu objeví červený pupínek s bílým středem, zarudnutí a otok. Doprovodným projevem může být i zvýšená teplota. Příznaky by měly běžně odeznít do 24 hodin. Přecitlivělí lidé mohou trpět bolestmi hlavy, závratěmi a zvracením. Případy, kdy člověk po včelím bodnutí zemře, jsou velmi vzácné.

Žihadlo by se po bodnutí mělo co nejdříve vytáhnout a dobré je přiložit obklad - octan hlinitý, rozříznuté jablko či bramboru. Alergický jedinec musí být ošetřen lékařem.

Včelstvo – pohlavní formy a jejich úkoly

Pro normální fungování včelstva musí být zastoupeni tři druhy jedinců – matka, trubci a dělnice. Pouze tito jedinci dohromady mají schopnosti pro zachování včelstva. Každý z nich má určitou nezastupitelnou funkci.

Od ostatních dělnic a trubců lze zřetelně odlišit matku, která je podstatně větší. Matka má také pomalejší a promyšlenější pohyby. Úkolem včely je především klást vajíčka za účelem rozmnožení všech zástupců včelstva. V období května a června klade až 1500 vajíček za den!  Matka představuje jedinou samičku v celém včelstvu. Matka se vyvíjí podobně jako ostatní, z oplozeného vajíčka, avšak toto vajíčko je nakladeno do mnohem větší buňky – tzv. matečníkové misky. Po vylíhnutí je krmena zvláštní potravou – mateří kašičkou z hltanových žláz dělnic. Celý proces od nakladení vajíčka k existenci matky s plně vyvinutými orgány trvá jen 16 – 17 dní.

Trubci jsou zástupci samčího rodu ve včelstvu. Trubec se vyvíjí v buňce z vajíčka, které nebylo oplozeno. Oproti ostatním jsou širší a mohutnější.

Úlohou trubců je pouze produkovat spermie a přenést je do rozmnožovacích orgánů matky. K oplození matky trubci dochází na určitých místech ve volné přírodě.

Dělnice jsou nejmenší , ovšem nejpilnější ze včelstva. Právě odtud vzniklo přirovnání „pilné jako včelky“. Dělnice jsou vlastně nevyvinuté samičky – mají nevyvinuté vaječníky, které neprodukují vajíčka. Dělnice za svůj život zastávají mnoho úkolů. Tak například čistí buňky po vylíhnutí mladých včel, krmí vyvíjející se plod, čistí úl, odstraňuje mrtvé včely a odpadky, staví plásty, utěsňuje trhliny, produkuje vos, pěchuje pyl do buněk, zajišťuje potravu, sbírá propolis aj.

Včelí tance jako signalizace potravy

Zajímavostí je signalizační tanec, kterým včela ostatní informuje o nalezení nového zdroje potravy. Kupříkladu takový osamělý plást medu je hned obklopen včelami, které si pokrm začnou odnášet do úlu. Tanec může být buď kruhový (v případě že je zdroj do 100 m od úlu), nebo osmičkový (když je místo vzdáleno více než 100 m). Včela tak ostatní informuje o vzdálenosti, ale také o směru (dle polohy slunce) a současně přináší i vzorek.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18311 (novesluzby.cz#21712)


Diskuze a zkušenosti

preker | 03.07.2013 15:16
Re: Včela - stavba, proces opylení, včelí bodnutí Buď mi to uniklo, nebo tam není napsané jen to co chci vědět - délka životů dělnic, matek a trubců.


Přidat komentář