Umění odpouštět

Odpustit někomu, nebo pocit, že bylo odpuštěno vám, přináší úlevu, štěstí. Odpustit, to je radost, kterou si můžeme vzájemně dopřát.Vždyť i my sami občas potřebujeme, aby nám ostatní odpustili, tudíž bychom měli být shovívaví také k okolí.

Jenomže ono se to lépe řekne, než udělá. Záleží na míře ukřivdění, které se na nás ostatní dopustili- jestli je na náš vkus příliš velká, někdy k odpuštění vůbec nedojde.

Pohled do historie odpouštění

Co se týká minulosti, předkřesťanské civilizace nebyly odpouštění vůbec nakloněny. Vyznávalo se rčení „oko za oko, zub za zub“. S nástupem křesťanství se otázce odpuštění věnovala větší pozornost. Vždyť Ježíš Kristus odhodlaně řekl, že odpustí i těm, kteří ho ukřižovali. Stal se tak vzorem pro mnohé světce, kněží aj. Věřícím může být odpuštěno skrze zpověď. Zde mohou lidé odlehčit svým sužujícím výčitkám svědomí. Nevěřící se s tímto problémem někdy obracejí na psychologa. Důraz na odpuštění kladou i jiná náboženství- např. buddhismus, v němž je základem vnitřní harmonie, psychická vyrovnanost a také odpuštění. K nalezení osobní síly odpustit slouží meditace.

Odpouštějte!

  • Účinná forma odpuštění je jednoznačné vyjádření typu: „nic se nestalo“, „už se na tebe přece nezlobím“ apod. K tomu přidejte krátký, ale výrazný projev náklonnosti (úsměv, objetí).

  • Vaše odpuštění nemá provázet „kázání“. Rozhodně nevyjmenovávejte všechny chyby, kterých se jedinec dopustil, nebo pravidla, kterými se dotyčný musí příště řídit.

  • Vyvarujte se srdceryvných výlevů o to, jak vám v době křivdy bylo, jak jste se cítili poníženě, hrozně, utrápeně atd. Všechny tyto pocity jsou dotyčnému patrně známy a pravděpodobně jsou i hlavním důvodem, proč žádá odpuštění. A pokud o vašem citovém rozpoložení naopak nemá tušení, tak odpustit ani vlastně nechce a vaše nářky ho stejně nedojmou.

  • Co jednou odpustíte, je odpuštěno. V žádném případě byste se neměli k nepříjemnostem vracet. Naprosto nevhodnou chvilkou, kdy vás myšlenka připomenutí selhání může napadnout, je v hádce, či při spáchání vlastního prohřešku. Takové „trumfy“ v rukávy jsou nečistou hrou.

  • Lidé většinou velmi dobře vědí, že odpustit neznamená vždy zapomenout. Proto dotyčnému nezdůrazňujte, že mu sice odpustíte, ale nezapomenete. Pokud chcete incident vážně upřímně vymazat z vašeho života, raději člověka povzbuďte slovy: „Už o tom ani nevím“. Sice oba budete vědět, že to není tak úplně pravda, ale přispěje to ke zlepšení vztahu.

  • S odpuštěním se zásadně neobchoduje, to znamená nevyměňuje se za dárky, výhody, ústupky aj.

  • Jen ve zcela ojedinělých případech se můžete domluvit na vzájemném oboustranném odpuštění (například oba partneři toho druhého podvedli a vyšlo to najevo). Takové situace jsou však velmi citlivé a značně individuální a nelze tak samozřejmě vždy postupovat. Je to spíše rarita.

  • Pokud se rozhodnete někomu odpustit, neměli byste to brát jako příležitost pro vyznání i svých hříchů, o kterých protějšek neměl dosud ani tušení. Vaše role by se mohly lehce obrátit, jenomže vám už by třeba nemuselo být odpuštěno.

Na prominutí vhodně zareagujte

Pokud odpuštění patřičně vhodně nepřijmete, můžete ještě celou situaci obrátit. Z původně očekávané úlevy tak vznikne veliké zklamání a hněv.

  • Pokud vám bylo odpuštěno, vděčně poděkujte, nahoďte úsměv, přijměte podanou ruku, objetí, polibek, prostě cokoliv, co vám druhá strana nabízí. Sami od sebe však nic podobného nepodnikejte.

  • Je přirozené, že po odpuštění vás přepadne obrovská úleva, ale nezačněte se v incidentu „šťourat“, přiznávat se ještě k jiným věcem, líčit podrobnosti atd.

  • Nepřiřazujte ke stávajícímu prohřešku jakékoliv další. Umění odpouštět není bezedná studnice a protentokrát už jste ji vyčerpali.

  • Odpuštění neznehodnocujte. Druhou stranu zajisté rozpálí, když nad vším mávnete rukou se slovy: „vždyť já jsem přece věděl, že mi odpustíš“, nebo: „ostatně, ty taky nemáš nad hlavou svatozář.“

Odpouštění v partnerském vztahu

Partnerovi byste měli maličkosti odpustit ihned, ušetříte se tak od zbytečného pocitu zloby. Proč si kvůli drobnostem zatěžovat hlavu? Když je váš protějšek v některých věcech zkrátka nenapravitelný, raději ho na to dopředu upozorněte. Předejdete tak vztekání a následnému odpouštění.

Pokud se jedná o něco opravdu závažného, doporučuje se odpustit jednou nebo nejvýše dvakrát, vícekrát však ne! Mluvíme například o nevěře, agresi apod. Vždy musíte zhodnotit závažnost záležitosti a podle toho se zachovat. Není- li jiné východisko, než rozchod nebo rozvod, udělejte to.

Někdy třeba i odpustit chcete, ale jaksi to nejde. Nechte si na vše dostatek času, abyste se mohli se záležitostí vyrovnat a najít nejvhodnější řešení.

Odpouštění rodičům

Pokud se jedná o maličkosti, pak se o odpouštění vůbec nebavte, mělo by to být samozřejmostí. Každému z nás dokáží rodiče občas „provětrat nervy“, ale i oni vám určitě už vícekrát odpustili.

Potomci se někdy nemohou vyrovnat s jistým břemenech z dětství nebo dospívání. Může jít třeba o závislost rodiče, nevěru, rozvod aj. Nicméně i v takové obtížné situaci se doporučuje odpustit. Všem se vám uleví a navíc- třeba se v podobné situaci ocitnete jednou i vy. Nikdy neříkejte nikdy.

Odpouštění dospělým dětem

Zde bychom měli rozlišovat, jestli vůbec máme co odpouštět, nebo zda je to pouze soukromá věc dospělého dítěte. Tak například to, že si dcera vybrala proti vaší vůli jiného manžela, není věc k odpouštění. Nad podobnými situacemi by se rodiče měli zamyslet.

Odpouštění opravdovým přátelům

Přátelům byste měli odpustit téměř vše, pokud jsou to vaši skuteční přátelé. Pokud je vaše kamarádka v některých věcech prostě nenapravitelná (např. permanentně chodí pozdě), počítejte s tím a vyjděte si také později. Je to lepší, než se pořád vztekat a odpouštět. Ale když se jedná o vážný případ (např. kamarádka vám svedla muže, o kterého jste stála), bude pro vás nejlepší, když odpustíte, ale zamyslíte se nad tím, zda je i nadále vaší přítelkyní.

Odpouštění nepřátelům

Nepřátelům se odpouští vždy nejhůře. V tomto případě byste si měli pamatovat, že neodpouštíte kvůli nim, ale výhradně kvůli sobě. Díky odpuštění se vám bude lépe žít a zbavíte se zloby. Nepřátelům se však i nadále vyhýbejte.

Myšlenky na pomstu?

Mnohé lidi spíše než odpuštění, napadá myšlenka odplaty. Říká se, že pomsta je sladká, ale nemusí to tak vždy být. Člověk se sice cítí rozzlobený, ale pokud nechá věc uležet, získá na věc jiný pohled a od původně plánované pomsty upustí. Kdo jedná v zápalu impulzu, často toho později lituje. Odpuštění na vás vrhne světlo velkorysosti a vyspělosti, zatímco pomsta stín nezralosti a přízemnosti.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18179 (novesluzby.cz#20075)


Přidat komentář