Tajemství myšlení - druhy, poruchy

Již od narození je novorozeně schopné myslet. Vypozoruje, že když zapláče, maminka hned přijde. Postupně s věkem jsme často postaveni před rozhodnutími, které vyžadují naše důkladné promyšlení celé situace. Jak je to však s poruchami a fobiemi myšlení?

Co představuje myšlení

Je nejvyšší úrovní poznávacích procesů. Vnímáním získáváme informace, ale ty však nejsou neúplné, obsahují určité nedostatky, které jsou námi postupně doplňovány a korigovány. Výsledkem myšlení je pak relativně stabilní model určitého úseku skutečnosti, který vystihuje podstatné vlastnosti dané skupiny objektů.

Myšlením dospíváme k poznávacím uspořádanostem. Myšlení můžeme vymezit jako poznávací manipulaci s představami, symboly, slovy, propozicemi, pojmy aj. Vždy směřujeme k řešení určitého problému, kdy zpracováváme jednotlivé informace.

Jak chápeme svět kolem sebe

Vnitřní i vnější svět, který nás obklopuje, chápeme jako určitou strukturu, která je složena z jednotlivých částí. Snažíme se tyto části poznat, odhalit vztahy mezi jednotlivými prvky a stanovit, kterak jsou všechny prvky uspořádány do výsledného celku. Vidění jednotlivých částí pak může být determinováno představou celku.

Pokud jsou hledány souvislosti mezi jednotlivými pojmy, dospíváme k soudům, jestliže sdružíme soudy do složitějších vztahů, vznikne tzv. úsudek.

Průběh našeho myšlení

S ohledem na průběh myšlení, na to, jakým způsobem s jednotlivými prvky reality v průběhu myšlenkových procesů nakládáme, můžeme myšlenkový proces klasifikovat na tzv. dílčí myšlenkové operace. Jedná se o základní psychické transformace: představ, symbolů, slov, propozic, pojmů, kdy je směřováno k řešení jednotlivých problémů.

Myšlenkové operace

  • Analýza – je myšlenkovým rozčleněním objektu na jednotlivé části.
  • Syntéza – představuje myšlenkové sjednocení jednotlivých částí v jeden celek.
  • Zobecňování – představuje hledání společných vlastností, určování společných zákonitostí týkajících se objektů společné třídy.
  • Abstrakce – nacházení a následné vyčleňování podstatných vlastností předmětů, jevů.
  • Konkretizace – je opačnou operací než zobecňování i abstrakce, jedná se o aplikaci obecných závěrů na konkrétní objekty.
  • Komparace – představuje srovnávací proces.
  • Indukce – je od konkrétního k obecnému.
  • Dedukce – je naopak od obecného ke konkrétnímu.

Průběh myšlenkových operací

  • Algoritmus – je předpisem, podle kterého v poznávacích procesech postupujeme.
  • Heuristický postup – sestává se z našeho plánování dopředu a zplánování nazpět. Přemýšlíme, do jakých konečných stavů můžeme výchozí stav převést, a opačně. Snažíme se o vystižení podoby postupu od konečného stavu k počátečnímu.

Druhy našeho myšlení

  • Reproduktivní a produktivní myšlení - reproduktivní myšlení je založeno na aplikaci našich známých vědomostí na nové úlohy a na využití známých metod v nových podmínkách, v případě produktivního myšlení nalézáme informace zcela pro nás neznámé.** **
  • Tvůrčí a netvůrčí myšlení - jedná se o další klasifikaci produktivního myšlení, kdy tvůrčím myšlením směřujeme ke zcela novým myšlenkovým záměrům, netvůrčím myšlením dospíváme ke zdánlivě novým skutečnostem, které však již byly v minulosti odhaleny.** **
  • Konvergentní a divergentní myšlení - další klasifikace produktivního myšlení: u konvergentního myšlení je směřováno k jedinému výsledku, sledování jednoho výsledku je určeno charakterem úlohy, u divergentního myšlení se směřuje k více výsledkům, v divergentních úlohách se uplatňuje tvůrčí myšlení řešitele.
  • Poznávací myšlení - sbíráme a shromažďujeme nové informace.
  • Produktivní myšlení - tvoříme nové informace.
  • Hodnocení myšlení - posuzujeme správnost a využitelnost nově získaných informací.

Poruchy myšlení

Poruchy myšlení dělíme na poruchy kvantitativní, kdy máme narušené naše obvyklé tempo myšlení, a poruchy kvalitativní, kdy se u nás objevuje nekvalitní obsah, ke kterému směřuje naše myšlenková produkce.

Kvantitativní poruchy myšlení

  • Hypsychismus – může se u nás projevovat překotným, zrychleným myšlením, kdy se naše myšlení stupňuje až v úplný myšlenkový trysk. Mluvíme mnoho a velmi rychle. V extrémních případech je tempo našich myšlenkových procesů tak vyhraněné, že již nejsme schopni slovně vyjádřit to, co nás napadá, tj. myslíme rychleji, než jsme schopni říci slovy. Naše slovní produkce pak přeskakuje z nesouvisle a nelogicky jednoho tématu na téma.
  • Bradypsychismus – se u nás naopak projeví zpomaleným myšlením, kdy dochází k útlumu našeho myšlenkového tempa, což se poté odráží se v řeči. Nedáme se sami od sebe do vyprávění, odpovídáme až v dlouhých pauzách. Řeč i myšlení nám činí zjevné potíže. Je pro nás velmi obtížné myslet i o běžných věcech, snadno můžeme podlehnout únavě. Tento myšlenkový útlum může vyústit ve svou extrémní formu, kdy se objeví tzv. mutismus, přestáváme se svým blízkým okolím zcela komunikovat. Bradypsychismus je typický například pro stavy deprese v rámci poruch nálady.

Kvalitativní poruchy myšlení

  • Symbolické myšlení – znamená až příliš četné užívání symbolických příměrů v našich jednotlivých myšlenkových projevech. Často také samotný jedinec nechápe smysl symbolů a metafor, které sám užívá, nebo které užívá druhý komunikující.
  • Inkoherentní myšlení – jedná se o** ** roztříštěné neboli nesouvislé myšlení. Myšlení postrádá určitou logickou souvislost. Řeč odrážející tuto poruchu je pak tvořena proudem slov nebo vět, které nejsou spolu svázány žádným logickým poutem.
  • Šroubované myšlení - myšlenkový tok je bezobsažný, formální charakteristiky hovoru jsou sice zachovány, avšak náš hovor nesměřuje k žádným skutečným myšlenkovým závěrům, jen bloumá dokola. Jedná se o plané filozofování.
  • Zabíhavé myšlení – sice** ** znamená, že naše myšlení postupuje k cíli, ale s četnými oklikami a odbočkami k vedlejším tématům, která nemusí ani být tématy s daným smyslem souvisejícími. Příčinou zabíhavého myšlení nemusí být ani vážné duševní onemocnění, může být též způsobeno nedostatkem intelektových schopností, kdy  nedokážeme rozlišit podstatné věci od nepodstatných.
  • Myšlenkový záraz - při této poruše myšlení se naše myšlenková produkce bez zjevné příčiny zcela zastaví, k myšlenkovému zárazu může dojít dokonce i uprostřed vyřčeného slova, tj. nedořekneme ho. Někdy se nám podaří s odstupem času v probírání daného tématu pokračovat, jindy bohužel ne.
  • Ulpívavé myšlení – jedná se o opakovaný návrat k jedné, pro nás zřejmě základní myšlence, slovu, či celé větě.
  • Vtíravé myšlení - někdy se tato porucha myšlení nazývaná také jako myšlení obsedantní nebo nutkavé.** ** Vtíravé myšlenky se nám vnucují do mysli proti naší vůli. Potlačíme-li je, stane se tak jen na okamžik, jejich potlačení je doprovázeno vznikem úzkostného prožitku, po chvíli se však vtíravé myšlenky opět vynoří.** **
  • Bludné myšlení – jedná se o nesprávné přesvědčení, které vzniklo na chorobném psychotickém podkladu. Mylné přesvědčení není bludem, taková přesvědčení běžně vznikají a nejsou znakem psychické poruchy. Důležité však je, aby dané mylné přesvědčení vzniklo na chorobném podkladu, aby jeho podkladem byla porucha s psychotickými projevy. Bludná nálada předcházívá samotnému vzniku bludu, kdy se domníváme, že dochází k určitým změnám v našem okolí, a tyto změny však nedokážeme identifikovat.
  • Bludné přesvědčení - může být znásobeno doprovodnými halucinacemi, které náš existující blud ještě podporují. Jednotlivé bludy mohou být jednoduché, kdy je ihned zřejmé, že se jedná o mylné a velmi bizardní přesvědčení.
  • Artistické myšlení - pro toto myšlení je typické, že jeho průběh je určován naší vlastní fantazií. Dochází v něm ke zřetelnému odklonu od skutečné reality. Pokud nedovedeme přerušit podle potřeby situace, ve které se nacházíme, nebo přestaneme rozeznávat artistické představy od skutečnosti, jedná se již o chorobu.
  • Makromanické bludy - jsou doprovázeny tzv. manickou nebo hypomanickou náladou. Makromanické bludy jsou dále děleny: extrapotenční – kdy jsme přesvědčeni o svých mimořádných schopnostech, tyto schopnosti považujeme často za nadlidské a megalomanické – mohou být ještě detailněji členěny podle svého zaměření na vynálezecké, reformátorské, originální, erotomanické.
  • Mikromanické bludy - jsou doprovázeny depresivní i úzkostnou náladou a mají opačný charakter než bludy makromanické. Podceňujeme sami sebe. Mikromanické bludy dále dělíme na: autoakuzační – v případě těchto bludů si připisujeme vinu za negativní průběh určitých událostí, které jsme však ve skutečnosti nezpůsobili; insuficienční – jsou typické naším přesvědčením o vlastní neschopnosti, kdy ovšem toto přesvědčení je mnohdy v příkrém rozporu s našimi dosaženými životními úspěchy; ruinační – bludy se vyznačují přesvědčením, že nejsme schopni zabezpečit vlastní rodinu nebo vlastní existenci; negační – kdy popíráme zjevné skutečnosti týkající se naší osoby nebo i našeho okolí. Toto popření je opět nevývratné; hypochondrické – jsou typické naším nevývratným přesvědčením o existenci určité choroby, která nás sužuje. Tento blud je doprovázen masivními stavy deprese a prožitky úzkosti.
  • Vztahovačné neboli paranoidní bludy - jsou typické našim přesvědčením, že vše co se kolem nás děje, se děje s cílem nám určitým způsobem uškodit. Přechod k bludnému přesvědčení může být pozvolný, nenápadný, zvláště, když obsah bludu má jistý racionální podklad. Paranoidní bludy lze dále členit na: perzekuční – jedná se o přesvědčení, že jsme někým pronásledováni, stali jsme se obětí spiknutí našich pronásledovatelů, kteří nás pozorují a odposlouchávají nám telefony, sledují maily apod.; žárlivecké – jsou typické přesvědčením o nevěře našeho partnera, dané přesvědčení je dokládáno četnými velmi bizardními nebo přesvědčivými důkazy, kdy osoba, která nám má být nevěrná, je námi sledována, vyslýchána aj.; kverulační – jsou typické přesvědčením o organizovaném spiknutí vůči nám ze strany kupříkladu orgánů samosprávy, soudních orgánů a podobně.

Co jsou fobie

Ke kvalitativním poruchám myšlení jsou někdy přiřazovány také fobie, jindy jsou naopak přiřazovány v rámci poruch emocí. Fobie v sobě obsahují znaky poruchy myšlení i poruchy emocí. Obsahem fobie je strach z přesně specifikovaného objektu, či situace. Daný strach je doprovázen emoční nepohodou, cítíme se příslušnou situací ohroženi, není uspokojena naše potřeba bezpečí, a snažíme se z podobných situací uniknout, eliminovat je, vyhnout se jim.

Příklad druhů fobií

  • Androfobie – strach žen z mužů
  • Agorafobie - strach z otevřených prostor
  • Aichmofobie - strach z ostrých předmětů
  • Akrofobie – strach z výšky
  • Demofobie – strach z davu lidí
  • Dysmorfobie - strach, že má znetvořený obličej
  • Ereutofobie - strach, že nemocný v nějaké situaci zčervená
  • Ergofobie – strach z jednání, konání
  • Fobofobie – strach z vlastního strachu
  • Fotofobie – strach ze světla
  • Gynofobie – strach mužů z žen
  • Hematofobie – strach z krve
  • Hodofobie – strach z cestování
  • Hydrofobie – strach z koupání
  • Hypsofobie - strach z výšek
  • Klaustrofobie - strach z uzavřeného prostoru
  • Lalofobie – strach z mluvení
  • logofobie – strach z vlastního projevu
  • Mysofobie - strach ze znečištění dotykem
  • Nozofobie – strach z nemocí
  • Tanatofobie – strach ze smrti
  • Venustrafobie – strach z krásných žen
  • Xenofobie – strach z cizinců
  • Zoofobie – strach ze zvířat

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18248 (novesluzby.cz#20929)


Přidat komentář