Ibišek - dekorativní i užitečná exotická rostlina

Ibišek se natolik vžil jako dekorativní květina, až někoho možná překvapí, že může mít i jiné využití. Ibiškový čaj karkadé je u nás již poměrně známý. Ibišek však slouží i jako zelenina a našel uplatnění rovněž v textilním průmyslu.

Málokterá exotická rostlina je mezi lidmi tolik oblíbena jako ibišek

Vyniká nádhernými velkými květy, které přitahují celou škálou barev od bílé, růžové a žluté až po oranžovou, červenou a fialovou. Do botanického rodu ibišek patří asi 220 druhů a velké množství kultivarů. Tyto keře, malé stromy či byliny můžeme obdivovat v teplejších oblastech. Ibišky patří rovněž mezi populární pokojové rostliny. U nás se nejčastěji za okny pěstuje ibišek čínská růže (Hibiscus rosa- sinensis), který původně pochází z jihovýchodní Asie. Má mnoho kultivarů různých barev, z nichž některé jsou plnokvěté.

Ibišek súdánský (Hibiscus sabdariffa) - původ, vzhled a jeho domov

Tento druh ibišku pochází z Indie a Malajsie a zřejmě již v dávné minulosti se rozšířil do Afriky. Zdomácněl i ve Střední Americe. Komerčně se pěstuje v Číně, Thajsku, Mexiku, Súdánu, Senegalu, Mali a Egyptě.

Je to jednoletá rostlina s hladkými stonky, které mohou dorůst do výšky 2,5 metru. Zelené listy s červeným žilkováním jsou postaveny střídavě, horní listy mladých výhonků mají vejčitý tvar a spodní jsou dlanitě laločnaté. Květy mají bílou nebo nažloutlou barvu a červený střed. Dužnatý kalich, který se využívá k přípravě čaje a dalších pochutin, je jasně červený stejně jako plody této rostliny.

Výživové složky ibišku súdánského

Kalichy ibišku súdánského obsahují celou řadu důležitých látek. Patří k nim antokyany gossypetin a hibiscin, což jsou barviva, která mají močopudné účinky, snižují krevní tlak a podporují peristaltiku. Mají také antioxidační vlastnosti a hrají důležitou roli v prevenci oxidace LDL cholesterolu.  Důležitý je i obsah pektinu, díky kterému mají kalichy ibišku súdánského želírovací vlastnosti.

V karkadé se dále nachází až 13 % kyseliny citrónové a jablečné, které dodávají ibiškovému čaji typickou nakyslou chuť. Karkadé je zdrojem vitaminu C, karotenu, thiaminu, riboflavinu a niacinu. Z minerálů se v něm nachází vápník a fosfor, ze stopových prvků železo, z aminokyselin např. kyselina glutamová, leucin, izoleucin, lysin, arginin a fenylalanin. Byl v něm zjištěn flavonový glykozid hibiscritin a aglykon hibiscetin. Květy obsahují fytosteroly.

Příprava nálevu a využití čaje karkadé

Z kalichů ibišku súdánského (Hibiscus sabdariffa) se připravuje nálev, který má výraznou nachovou barvu a příjemně nakyslou chuť. U nás se prodává pod názvem karkadé nebo ibiškový čaj, někdy se můžeme setkat i se jménem rosela. Ibiškový čaj má osvěžující vlastnosti a může se podávat jak horký, tak ledový.

Karkadé se uplatňuje především ve výrobě potravin a nápojů. Jedná se rovněž o prvotřídní přírodní barvivo, kterým se mohou nahrazovat barviva syntetická. Šťáva z karkadé se pro chuť i barvu přidává do potravin. Tato šťáva patří mezi nejpopulárnější letní nápoje např. v Mexiku. Na vánoce se na Jamajce vaří společně se zázvorem a cukrem. Karkadé se také podává s ledem a rumem. V Africe se z ibišku súdánského připravuje skvělý punč. Dříve se karkadé míchalo s pšeničnou moukou a vyráběl se z něj chléb. Uplatňuje se i při výrobě mýdla.

Uplatnění ibišku súdánského v kuchyni

Z rozemletých kalichů se vyrábějí omáčky, želé, marmelády, džemy, salátové dresinky, sirupy a ledové nápoje. Uplatní se i při přípravě omelet, koláčů, pudinků, dezertů, perníku, vaflí a zmrzliny. Čerstvé kalichy bývají součástí různých ovocných salátů. Mladé listy se v některých zemích používají jako salát a podávají se s masem nebo rybami. Semena, která jsou nahořklá, mohou sloužit jako náhražka kávy. Tomuto nápoji se přičítají afrodiziakální účinky.

Působení ibišku súdánského na lidský organismus

Listy ibišku súdánského se používají jako diuretikum, mají osvěžující a sedativní vlastnosti. Plody působí proti kurdějím. Nálev z kalichů se doporučuje proti žlučníkovým záchvatům. Na Filipínách se z hořkých kořenů připravuje aperitiv, který působí proti kašli, zlepšuje problémy s játry a reguluje vysoký krevní tlak. Podle tradiční medicíny podporuje nálev z listů nebo kalichů tohoto ibišku tvorbu žluči, podává se v případě horečky nebo vysokého krevního tlaku. Kalichy mají protikřečové vlastnosti, působí proti parazitům a bakteriím včetně Mycobacterium tuberculosis.

Zdá se, že karkadé snižuje vstřebávání alkoholu, v Guatemale se podává po opití. Vzhledem k tomu, že alkohol je zásaditý a karkadé kyselé, je pravděpodobné, že po vypití tohoto nápoje dojde k neutralizaci a škodlivé dopady alkoholu na organismus se sníží.

Ibišek jedlý (Hibiscus esculentus) - původ, vzhled a jeho domov

Ibišek jedlý má 1- 3 metry vysokou chlupatou lodyhu, velké dlanitodílné střídavé listy a žluté květy. Plodem je 6 až 20 cm dlouhá tobolka, která obsahuje semena v pěti pouzdrech. Sbírají se nezralé plody, bez semen, obvykle o velikosti 3 -6 cm. Používají se buď čerstvé, sušené nebo nakládané.

Plody ibišku jedlého, kterému se daří v tropických oblastech, slouží jako zelenina. Můžeme se s ním setkat pod názvem okra (Afrika, Amerika), bamija (balkánské země, Turecko), gombo (španělsky mluvící země) nebo bhindi (Indie). Místo, kde se nachází jeho původní domovina, není zcela jasné, odborníci se domnívají, že pravděpodobně pochází z Etiopie nebo možná i z Indie.

Obsahové látky v ibišku jedlém

Bílkoviny, sacharidy, vláknina, vitamin C a A, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, hořčík, mangan, vápník, železo a draslík.

Kuchyňská úprava ibišku jedlého

Při kuchyňské úpravě se mohou větší plody ibišku jedlého zbavit slupky, přitom se nesmí narušit plod, aby z něj nevytekla šťáva. Malé plody, které jsou nejvíce výživné, se neloupají ani nekrájejí, používají se celé. Velké plody se krájejí na plátky.

Tepelná úprava by měla trvat asi 10 minut. Plody se mohou vařit, péci nebo smažit. V některých případech se používají syrové, například do zeleninových salátů. Z okry se připravují různá zeleninová jídla, často se kombinuje s paprikou či lilkem, upravuje se jako špenát, bývá součástí masových či houbových jídel.

Drcený ibišek má poměrně dobré želírovací vlastnosti, proto se s oblibou přidává do polévek či omáček.

Okraj se může i mrazit, v tomto případě se celé plody nejprve asi tři minuty blanšírují, pak se uloží do polyetylénových sáčků a zmrazí. Je možné je i nakládat, v některých zemích je oblíbená směs okry s rajčaty, kukuřicí a fazolemi, popř. cibulí. Tato směs se osolí, vloží do sklenic a zavaří.

Další uplatnění ibišku jedlého

Semena zralého ibišku jedlého se mohou opražit a umlít a pak se uplatňují jako náhražka kávy. Obsahují až 18 % oleje. Využití mají i další části této rostliny. Její listy se v lidové medicíně doporučují přikládat na otoky a záněty. Přezrálá okra dřevnatí a dá se z ní získat lesklé vlákno, z kterého se mohou vyrábět provazy a papír. V současné době se extrakt z ibišku jedlého přidává do krémů proti vráskám, které mají oddálit stárnutí kůže.

Ibišek kenaf (Hibiscus cannabinus)- původ, vzhled a jeho domov

Některé druhy ibišku mají uplatnění i v textilním průmyslu, nejvýznamnější z nich, je kenaf. Tato jednoletá 2-4 m vysoká rostlina pochází zřejmě z Indie a v současné době se pěstuje rovněž v Thajsku, Číně, Brazílii atd.

Má stonek s krátkými trny, střídavé listy s dlouhými řapíky a bílé až nažloutlé květy s výrazným středem. Plodem je pětipouzdrá tobolka. Semena obsahují až 20 % oleje, který se využívá hlavně v průmyslu.

V Asii a Africe se z kenafu tradičně vyrábějí lana, od 60. let minulého století stoupla poptávka po kenafu jako po zdroji papíroviny, například novinového papíru. Vlákno kenafu se rovněž používá jako náplň do květináčů, pokud se např. rostliny pěstují v hydroponii, dále jako vystýlka pro zvířata či pro dekoraci. Dřevnatá kůra stonků slouží jako palivo.

Spolu s bavlnou se kenaf uplatňuje při výrobě textilií, z kvalitních vláken se dá tkát plátno, bytový textil, ubrusy a koberce. Je vhodný pro výrobu provazů, lan, a spodku koberců, rohoží a rybářských sítí. Svým vzhledem připomíná jutu.

Využití kenafu v kuchyni i lidovém léčitelství

Listy kenafu doporučuje místní lidová medicína na žlučové problémy a horečku, slupky ze stonků na anémii a únavu. Zevně se listy a semena přikládají na modřiny a bolestivá místa na kůži. V Africe se nálev z listů podává při kašli. Ajurvéda používá kenaf na průjem, problémy se žlučníkem a krví. Šťáva z květů kenafu se míchá s cukrem a černým pepřem a používá při překyselení žaludku.

Semena jsou považována za afrodiziakum a posilující prostředek. Obsahují 20 % oleje (mastné kyseliny arachidovou, olejovou, linoleovou, palmitovou a stearovou), dále aminokyseliny a barviva kanabiscitrin a kanabiscetin.

Olej ze semen se uplatňuje v kuchyni např. při přípravě salátů, ale má i průmyslové využití. Slouží k výrobě mýdla, linoleí či barev. Zbytky po lisování oleje slouží jako potrava pro dobytek.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18222 (novesluzby.cz#20528)


Přidat komentář