Důležitost vzdělávání v dospělém věku

Vzdělávání provází člověka od kolébky po celý jeho život. V životě jedince dříve či později nastává etapa, kdy se ocitne před situací, že nevystačí se svými dosaženými vědomostmi, které získal při přípravě ke svému budoucímu povolání.

Nově získané a prohloubené poznatky a vědomosti jsou výsledkem jedincova vzdělávání, ať už v jakékoliv nabyté formě. Důvod, proč je dospělý člověk ovlivňován, motivován, ale i inspirován k získávání dalších poznatků je díky odlišnostem u každé osobnosti různý.

Společnost lidí

Každý jedinec je jedinečnou osobností, a chce-li žít ve společnosti lidí, která udává tzv. rytmus života, musí na ni reflektovat a do konkrétní míry se jí i přizpůsobit. Člověk totiž nežije izolovaně, ale ve vzájemných vztazích s ostatními. Jeho chování a zamýšlené motivy mají vliv nejen na něho samotného, ale i na ostatní, kteří jsou kolem něho. Zažívá-li úspěch, předpokládá se, že projevuje touhu se o něj podělit se svými nejbližšími. Postihne-li ho nezdar, snaží se ostatní tímto nezatěžovat, nebo naopak cítí potřebu se svěřit. Chce-li jedinec žít spokojeně a v souladu se společností, ve které se pohybuje, je tedy nutné, aby jí naslouchal a respektoval. Každý z jedinců je bytostí obdařenou rozumem, schopností mluvit a cítit. Záleží i na něm samotném, jeho vnitřních pohnutkách a síle, do jaké míry bude schopen čelit vnitřním i vnějším překážkám, se kterými se může setkat při svém dalším rozvoji a vzdělávání.

Kdo a co se podílí na dalším vzdělávání dospělého jedince

Na vzdělávání dospělého se v prvé řadě podílí jeho samotná motivace. Vzdělávání je však ještě ovlivněno objektivními a subjektivními faktory doprovodných jevů. Objektivním faktorem je společnost, které je dospělý jedinec součástí, subjektivním faktorem je on sám. U společnosti tvoří dominantu její hodnoty, normy a postoje jednotlivce uvnitř této společnosti. U dospělého jedince je zaměřena pozornost na jeho sociální status, který ho bude ovlivňovat při dalším vzdělávání.

Důležitost motivace pro vzdělávání v dospělém věku

Mezi zdroje motivace dospělého jedince patří jeho potřeby, hodnoty, zájmy, ideály, návyky kladné i záporné. Motivace může jedince podněcovat k určitému jednání, nebo ho naopak brzdit. Na první pohled kladná motivace nemusí jenom podporovat k činnosti a záporná motivace pouze k nečinnosti.

Motivace k dalšímu vzdělávání je ovlivněna motivačními faktory dospělého jedince a doprovodnými jevy, které se mohou vyskytnout během jeho studia. Je možné očekávat, že v případě nějakého nesouladu, který může nastat mezi motivačními faktory a doprovodnými jevy, stejně jako v rámci vztahu mezi objektivními a subjektivními faktory doprovodných jevů, nastanou odchylky v motivaci dospělého k dalšímu vzdělávání.

Rozdílnost motivace u dospělých jedinců

Co motivuje dospělé k dalšímu studiu, přestože již ukončili střední školu, případně i vysokou školu a mají zaměstnání? Neváží si snad volného času, kterého mají po pracovním dni tak málo, že se místo různých koníčků touží zahloubat nad knížkami? Co je k tomu vede? Uvědomují si snad, že v dnešní době neustálého pokroku, je nutné se celý život vzdělávat?

Plně pracovně vytížený jedinec, který se rozhodne pro další vzdělávání ve svém dospělém věku, chce například získat větší sebejistotu ve své práci. Dospělý, který usiluje o perspektivě svého dalšího kariérního postupu, zjišťuje, že je třeba umět další věci než jen ty, které kdysi vystudoval, a které v práci nyní dělá.

Odlišná motivace bude u jedince, který dosáhne nižšího stupně vzdělání, a proto se u něho více předpokládá, že jeho hlavní starostí bude zajištění materiálních podmínek existence. Ten, který dosáhne vyššího stupně vzdělání, se bude moci více zaměřit na nejvyšší stupeň příčky hierarchie potřeb, tj. vlastní seberealizaci.

Vymezení pojmu dospělý

Dospělý pro nás může být jedinec, který absolvoval minimálně základní vzdělání a současně je zralý po stránce sociologické, mentální, citové, somatické a ekonomické.

U sociologické zralosti je dospělý schopen identifikovat a uspokojovat své sociální potřeby, u mentální zralosti je schopen přijímat odpovědnosti za výkon sociálních, pracovních a rodičovských rolí, u citové je emočně nezávislý na svém okolí, jedná přiměřeně k nastoleným situacím, u somatické zralosti je schopen reprodukce, u ekonomické soběstačnosti se dokáže o sebe postarat po finanční stránce.

Dospělý jedinec se z hlediska výchovy a vzdělávání liší od mladšího vrstevníka nejen věkem, úrovní vzdělávání, druhem profese, životními zkušenostmi, postoji aj., ale i odlišností motivace ke vzdělávání, potřebami ke studiu i disponibilním časem. Dospělý jedinec, který se rozhodne pro další vzdělávání, do něj vstupuje s individuálně pojatou motivací.

Důležitost vzdělání

Vzdělávání obecně zlepšuje jedincovo postavení a konkurenceschopnost na trhu práce. Zvyšuje jeho kvalifikaci a zmenšuje riziko nezaměstnanosti. Díky průběžnému vzdělávání se dokáže lépe a rychleji zorientovat v neustále se měnícím prostředí, ve kterém se pohybuje, ať už se jedná o oblast informačních technologií, jazykové gramotnosti, tak i orientace v běžném životě. Je důležité vnímat vzdělávání jako flexibilní systém reagující na měnící se požadavky společnosti. V závislosti na měnící se strukturu trhu práce, je kladen i odlišný nárok na samotného jedince. Dosažená úroveň vzdělání ovlivňuje způsob jeho začlenění do občanského, pracovního i osobního života. Jedna stránka věci je dosažené vzdělání. Druhá, neméně důležitá stránka, je schopnost přenést nabyté vědomosti, poznatky do každodenního života. Nelze ovšem žít v ideálním mínění, že veškeré nové poznatky bude moci aplikovat ihned a v neměnné podobě, do praktického života. Některé nové poznatky nemusí vůbec využít v praktickém životě, ale o to více ho mohou obohatit a rozšířit obzor jeho vědění.

Rozšiřuje-li si dospělý jedinec své vzdělání, činí tak z nějakého důvodu, určité jeho potřeby. Definuje svoji situaci, kde se nyní nachází a kam chce směřovat, jaké výsledky očekává při skončení vzdělávacího procesu.

Volba dospělého k formě vzdělávání

Dospělý jedinec, který se rozhodne pro zvýšení či prohloubení své kvalifikace, do jisté míry sám rozhoduje, jakou formu a metodu vzdělávání si vybere. Jedná se o jeho volbu, proto by další vzdělávání mělo splňovat jeho vstupní očekávání, ať už se bude jednat o výběr školy, studijní program, obor, formu studia (prezenční, kombinovanou, distanční), tak i otázku výše finančních nákladů spojených se studiem.

Členění dalšího vzdělávání

Další vzdělávání je členěno na:

  • občanské vzdělávání je zaměřené na formování vědomí práv, povinností v rolích občanských  politických, společenských, rodinných.
  • zájmové vzdělávání je charakteristické dotvářením osobnosti, její hodnotové orientace, umožnění seberealizace ve volném čase.
  • profesní vzdělávání zahrnuje adaptační vzdělávání, periodické vzdělávací akce, kvalifikační a rekvalifikační vzdělávání.

Celoživotní vzdělávání zastřešuje počáteční i další vzdělávání. Osobnost se vzdělává během celého života. Celoživotní vzdělávání je tzv. průřezem vzdělávání od počátečního, až po zájmového, kdy jedinec neustále sleduje a reflektuje na měnící se společnost, ve které se pohybuje. Celoživotní vzdělávání je tvořeno formálním, neformálním a informálním vzděláváním.

  • Formální vzdělávání je zajištěno prostřednictvím vzdělávacího systému, organizované školskými institucemi.
  • Neformální vzdělávání probíhá mimo vzdělávací systém a je organizováno různými institucemi.
  • Informální vzdělávání chápané jako celoživotní proces, není zajištěno institucemi. Jedná se o sebevzdělávání formou studia odborné literatury, účasti na seminářích, vyhledávání informací na webu, sledování vzdělávacích pořadů aj.

Typy vzdělávání

  • Prezenční studium je postaveno na klasickém modelu vyučování a je určeno především žákům, studentům či posluchačům, pro které představuje vzdělávání hlavní činností.
  • Kombinované (dálkové) studium je vhodné pro studenta, který je časově vytížen, tedy zaměstnaného posluchače. Jde především o vytvořenou kombinaci klasického prezenčního studia (přednášek a seminářů) spojeného se samostudiem za pomocí možných interaktivních učebních pomůcek a elektronické komunikace. Každá vzdělávací instituce (škola) situuje tyto přednášky většinou do dvoudenních soustředění, které se konají zhruba jednou do měsíce, v jednom pracovním a jednom víkendovém dni nebo pouze o víkendech. Osobní kontakt studenta, posluchače je s vyučujícím, lektorem doplněn většinou kontaktem elektronickým.
  • Distanční studium je především založené na sebeřízeném vzdělávání a samostudium. Interakce mezi lektorem a vzdělávaným většinou probíhá za pomocí médií, a to emailu, internetu, telefonu aj.
  • Večerní studium využíváno studenty při zaměstnání, je charakteristické pro doplňování počátečního vzdělávání na základních a středních školách.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18207 (novesluzby.cz#20396)


Přidat komentář