Co určuje naši pozornost a vnímavost

Vnímat můžeme bezprostřední realitu. Vnímat můžeme jeden či více objektů naráz. Mohou nás však přepadat nejrůznější iluze až halucinace. Jak je to s naší pozorností? Lze nějak ovlivnit poruchy našeho vnímání?

Naše smyslové orgány

  • oko
  • vnitřní ucho s hlemýžděm, s chodbami a labyrintem
  • nos
  • jazyk, ústa a jícen
  • kůže, svaly a vnitřní orgány

Čím je tvořen každý smyslový orgán

  • receptor
  • dostředivé dráhy
  • projekční oblasti v korové části mozku
  • asociativní oblasti v mozkové kůře

Receptor – je přijímačem působících podnětů, jedná se souběžně o vstupní, ale i tzv. zpracovatelskou strukturu. Receptory jsou systémy určené pro příjem našich senzorických vlastností. Každý receptor je nastaven na určitý specifický druh podnětů.

Receptor mění energii podnětu v nervový vzruch, ten má povahu elektrického signálu, čímž poté dochází k prvotnímu zpracování podnětu. Receptor má jeden vstup a jeden výstup, vstupní část receptoru je ta část, která vlivem působících podnětů mění svůj výchozí stav, vznikne nervový impuls, který je výstupem receptoru předán dostředivým drahám smyslového orgánu.

Na receptor působící podnět musí mít jistou intenzitu neboli stimulační energii. Jestliže potřebnou intenzitu nemá, pak není bohužel schopen vyvolat daný nervový vzruch. Podněty můžeme dělit na ty, které nevyvolávají senzorickou reakci, a na ty, které tuto reakci vyvolávají. Hranice mezi těmito druhy podnětů se nazývá tzv. absolutní senzorický práh, kdy může být dále rozlišován na práh dolní a horní. Dolní absolutní senzorický práh vyjadřuje minimální intenzitu podnětu, která je schopna vyvolat senzorickou reakci, horní absolutní práh je pak nejvyšší možná hodnota podnětu, která ještě vyvolá nervový vzruch. Kromě absolutního podmětového prahu je znám ještě relativní práh. Jedná se o nejmenší možný rozdíl mezi dvěma různě intenzivními podněty, které vyvolá odlišnou senzorickou reakci.

Dvě úrovně vnímání

Naše vnímání obvykle probíhá na dvou dimenzích, které se zpravidla prolínají. První dimenze je označována jako senzomotorická, druhá dimenze jako sémanticko-operační.

  • Senzomotorická dimenze vnímání se projeví odlišením figury a pozadí, kdy z nestrukturovaného pozadí vyzdvihujeme jisté objekty, jiné naopak potlačujeme. Ve výběrovosti vnímání se navíc uplatňují vlivy motivace, emocí.
  • Sémanticko – operační dimenze vnímání se týká našeho vlastního vnímání objektů, ve kterém navíc vystupuje i význam objektu.

Poruchy vnímání

Kvantitativní poruchy vnímavosti

Tyto poruchy spočívají v zesílení nebo zeslabení funkce. Při zeslabení se snažíme kompenzovat poruchy vnínámí korekčními pomůckami (brýle, sluchadla pro nedoslýchavé). Se zesílením vnímáním se můžeme setkat po užití některých psychoaktivních látek, zejména pak stimulancií, které dokážou maximalizovat obraz výsledného vjemu.

Kvalitativní poruchy vnímavosti

  • Iluze – rozlišujeme iluze: sluchové, zrakové, čichové, chuťové a tělové, jako jsou hmatové, pohybové. Při iluzích jde o zkreslení vjemu, které nevzniká na psychopatologickém podkladě, nejedná se o výsledek chorobného procesu. Iluze vznikají na úrovni našich smyslových analyzátorů vinou omezené možnosti přesného zachycení působících podnětů, nejčastěji se tak děje v situacích, kdy jsou ztíženy percepční podmínky. Iluze také vznikají vinou subjektivního zpracování vzniklých počitků, tedy na úrovni převodu počitků do podoby výsledných vjemů, kdy dojde k přidávání cizích neadekvátních vlastností k vnímanému.

  • Pseudoiluze – získáváme náhled na zkreslení vjemu. Poznáváme, že náš vjem je chybný a neodpovídá skutečnosti.

  • Hypnagogní iluze - vznikají u nás těsně po probuzení nebo před usnutím. Jsou způsobeny našim hraničním stavem mezi spánkem a bděním. Mohou se dokonce objevit vjemy podobné halucinacím (vnímání osob, hlasů).
  • Fantomové bolesti - vyskytují se u jedinců, kterým byla amputována končetina nebo některý tělní orgán. Tito pak pociťují bolest v neexistující končetině či orgánu, dané bolesti jsou velmi úporné a lze je zvládat podáváním silných analgetik. Tyto bolesti jsou způsobeny tím, že jedinec nepřijme změnu svého fyzického stavu.
  • Halucinace – trpíme-li halucinací, považujeme daný vzniklý vjem za zcela reálný, přestože halucinace vznikají bez jakéhokoli zevního nebo i vnitřního podnětu. Nebezpečnost halucinací spočívá ve skutečnosti, že zpravidla nemáme na mechanismus jejich vzniku reálný náhled, považujeme je za pragmatickou realitu, díky čemuž halucinace mohou mít direktivní vliv na naše jednání. Halucinace jsou vždy projevem akutní nebo chronické psychické poruchy.

Druhy halucinacísluchové, které se mohou u nás objevovat v nejrůznějších projevových formách, jedná se o slyšení různých zvuků, až po slyšení jednotlivých slov nebo celých monologů, či dokonce dialogů více osob, zrakové halucinace, ty mohou být různě složité, například můžeme vidět jednoduché předměty, ale také vnímat obrazy postav, zvířat, čichové, které se projevují přesvědčením, že cítíme pachy nebo vůně, aniž by náš vjem měl reálný podklad, chuťové, které se u nás** ** často vyskytují souběžně s halucinacemi čichovými. Jsme přesvědčeni například o výrazné chuti jídla, které je dle nás třeba otrávené, tělové, které jsou dotykové, pohybové, orgánové. Pohybové se projevují dojmem pohybu našich končetin, kloubů nebo dokonce celého těla, orgánové halucinace jsou typické přesvědčením o změnách v našich vnitřních orgánech, kombinované, kdy v tomto případě se nás vyskytuje více druhů halucinací souběžně.

** ** Naše pozornost

Pozornost uplatňujeme v poznávacích procesech názorných i obecných.

Objektem pozornosti je reálný nebo ideální objekt, subjektem je nositel poznávacích procesů.

Druhy pozornosti

  • Úmyslná - pozornost vědomá neboli aktivní se váže na naše volní jednání. Jedná se o chtěnou mentální koncentraci každého jedince. Pokud je úmyslná pozornost vyvíjena v delším časovém intervalu, pak vyžaduje značný energetický výdej.
  • Neúmyslná - může nést označení i pozornost nevědomá, bezděčná, pasivní, tedy mentálního zaměření si nejsme vědomi.
  • Postúmyslná - jestliže je již vyvinuto příslušné volní úsilí, byla rovněž aktivizována úmyslná pozornost. Dojde-li postupně k potlačení vědomí, aktivita již není organizována částí vědomí jako Já poznávaného, ale částí Já poznávajícího.
  • Zraková
  • Sluchová
  • Pohybová

Trvání pozornosti

Pozornost můžeme udržet žádoucím směrem v určitém sledovaném časovém intervalu. Každá pozornost během určité doby osciluje, její zaměření se v čase mění, nejsme schopni udržet pozornost v jediném směru déle než dvacet vteřin. Někdy máme subjektivní pocit, že udržujeme pozornost minuty až desítky minut, to je však klam.

Koncentrace pozornosti

Představuje elementární schopnost mentálního zaměření. Pokud je daná vlastnost narušena, pak se nedaří uspokojivým způsobem zaměřit naši pozornost na žádoucí obrazy v našem vědomí.

Intenzita pozornosti

Vyjadřuje určitou sílu zaměření naší pozornosti. Intenzita tak jako stálost zaměření v čase kolísá, přestože si opět daného kolísání nemusíme být vědomi.

Střídavé a postupné přepojování pozornosti

Vyjadřuje schopnost střídavě a zároveň žádoucím způsobem zaměřovat pozornost na jednotlivé obrazy v našem vědomí. Můžeme se setkat s jedinci, kteří mají spíše fixující pozornost, obtížně přenášejí pozornost na jiné podněty, a s jedinci, kteří jsou nositeli fluktuující pozornosti. Tito přenášejí pozornost bez vážnějších problémů, hůře se zaměřují v delším časovém intervalu na jednotlivé detaily.

Rozsah pozornosti

Souvisí s úžinou vědomí. Rozsah pozornosti je určen počtem vjemů, které jsme schopni současně sledovat. Dospělý jedinec je schopen v ideálním případě najednou postřehnout pět až devět prvků.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18234 (novesluzby.cz#20724)


Přidat komentář