Počátek lidského života

Na naší planetě je neuvěřitelné množství tvorů, jedním z nich jsme my, lidé. Zázrak života začíná každým zrozením, ne jinak je tomu u lidského tvora. Proč vlastně miminko potřebuje tolik spát? Co tvoří naše lidské tělo?

Počátek nového lidského života

Vše začínám setkáním vajíčka a spermie, dvou buněk pocházejících od ženy a od muže. Oplodněné vajíčko se v matčině děloze vyvíjí normálně po dobu devíti měsíců. Vývoj lidského zárodku začíná v době, kdy se po oplození vajíčko jako jednobuněčný útvar rozdělí na dvě buňky. Zpočátku není vajíčko větší než pouhá špendlíková hlavička, ovšem vyvíjí se neuvěřitelnou rychlostí postupným dělením původní buňky. Čtvrtý den těhotenství má vajíčko již 400 buněk a uchytí se ve stěně dělohy. Tato stěna mohutní a stává se z ní placenta, plodové lůžko, které bude využívat budoucí miminko a zásobovat ho potřebným kyslíkem. Pět dní trvá, než se embryo uhnízdí v děloze. Období embryonální trvá do konce druhého měsíce. Dochází k vývoji lidských orgánů a embryo dosahuje vnější lidské podoby. Asi týden po oplodnění se buňky začínají specializovat, aby mohly vytvořit různé části těla. Koncem druhého měsíce měří miminko necelé tři centimetry a na pohled nevypadá moc pěkně. Má maličké údy, ale již má oči, ústa, nos, fungující srdce. Od počátku třetího měsíce až do porodu nastává období fetální a vyvíjející se zárodek se nazývá plod. Od šesti, sedmi měsíců je dítě schopno samostatného života, pokud je matka z nějakého důvodu nemůže déle nosit. Miminko je poté v inkubátoru, který dokáže výborně napodobit životní podmínky v matčině břiše.

Důvod narození dvojčat

Jednovaječná dvojčata vznikají rozdělením oplodněného vajíčka. Tzv. nepravá dvojčata vzniknou, když se dvě vajíčka setkají se dvěma spermiemi. Jednovaječná dvojčata jsou plně identická, protože mají shodné genetické vybavení. Vypadají stejně po fyzické stránce a dokonce mají i častokrát stejnou povahu. Rodiče jim totiž předali stejné chromozomy, stejné dědičné znaky. Vícevaječná, nepravá, dvojčata se mohou podobat asi jako normální sourozenci. Trojčata, čtyřčata a víceterčata se rodí ojediněle.

Narození dítěte

Jakmile se narodí plod, již je to miminko. Poprvé se mu dostane do plic vzduch a dá se do křiku. Tento křik značí, že miminko je již nezávislý jedinec, narodilo se. Samotný proces porodu začíná stahy dělohy, miminko je připraveno přijít na svět mezi nás. Blána zadržující tekutinu, v níž se vznášel plod, nyní praskne. Silnější a stále častější stahy dělohy tlačí miminko ven, děložní hrdlo se postupně otevírá, aby hlavička dítěte mohla vyjít ven. Jakmile je miminko venku, porodní asistentka přestřihne pupeční šňůru, nebo tatínek, který je u porodu. Pomocí pupeční šňůry byl plod zásobován výživou a kyslíkem. Nyní je třeba miminko zahřát, vytřít dosucha, zabalit do něčeho měkkého a teplého.

Neustálý spánek miminka

Spánek je pro miminko velmi nezbytný, aby se dobře vyvíjelo. Doba bdění se postupně prodlužuje, jak se miminko vyvíjí. Dokonce i za nejobtížnějších podmínek spí miminko tvrdě jako dudek. Miminko spí, stejně jako dospělí jedinci, aby obnovilo svoji sílu. Dospělý člověk však spotřebuje třikrát méně energie než roční dítě. Ve spánku vydává miminko minimum energie, a proto může všechnu energii, kterou načerpá z výživy, vydat na svůj růst. Průměrně miminko váží při narození 3,5 kilogramu.

Nezbytné mléko jako výživa miminka

Každý savec živí své mládě mateřským mlékem. Mléko představuje přirozenou potravu dítěte. Obsahuje veškeré složky nezbytné pro jeho růst v prvních měsících života: tuky, bílkoviny, minerální látky (sodík, vápník, fosfor, stopové prvky), vitamíny, vodu aj. Veškeré složky v mléku jsou ve vyváženém poměru a plně přizpůsobené vyvíjejícímu se trávicímu systému kojence. Bezprostředně po porodu je v prsou mlezivo, tzv. přechodné mléko. Zhruba od třetího až osmého týdne je v prsou matky zralé mateřské mléko. Pokud miminko pije málo, prsy začnou tvořit méně mléka, ovšem s vyšším obsahem tuku, aby byly potřeby kojence plně uspokojeny. Naopak, pije-li miminko hodně, mateřské mléko je méně tučné, ovšem tvoří se ho více.

Dříve, když matka nemohla své miminko kojit, opatřila si kojnou. V dnešní době se však díky moderní technice vyrábí mléka, tzv. umělá výživa, velmi podobná ve složení mateřskému mléku.

Růst miminek

To, že rosteme, je způsobeno dělením buněk v našem těle. Růst kontrolují endokrinní žlázy neboli žlázy s vnitřní sekrecí, které vylučují hormony. Nevhodná a špatná výživa nebo velmi obtížné životní podmínky mohou však růst zpomalit, což se často ještě stává ve třetím světě. Než jedinec dospěje, vyroste více než o metr. Říká se, že dospělý člověk měří přibližně jednou tolik než ve svých dvou letech.

Kosti v lidském těle

Naše tělo má více než 200 kostí, k tomu četný počet kloubů. Klouby jsou však křehké, pokud uděláte špatný pohyb, může se stát, že si vymknete nohu nebo ruku. Vykloubení dost bolí, ale dá se napravit. Kosti se mohou i zlomit. Zlomenina může být nekomplikovaná, někdy je ovšem zapotřebí operace. Naše kostra má tři typy kostí. Ploché kosti, například lopatky, které mají ochrannou úlohu. Krátké kosti, například obratle, které hrají významnou roli ve skloubení našeho těla. Dlouhé kosti, k nimž jsou upnuty svaly. Dík těmto kostem se můžeme pohybovat a nosit nejrůznější potřeby. Tyto dlouhé kosti obsahují morek, v němž se tvoří červené krvinky.

Kosti navzájem spojuje vazivo a jejich konce po sobě kloužou prostřednictvím chrupavky. Nejmenší kůstky jsou uvnitř ucha, největší kost je kost stehenní.

Kostra lidského těla

Kostra podpírá celé lidské tělo. Hlavní části kostry trupu jsou lebka, hrudní koš, lopatky, pánevní kosti, četné kosti rukou a nohou. Osou těla je páteř, která se skládá z 33 obratlů, které jsou navzájem spojené chrupavčitými meziobratlovými ploténkami. Obratle chrání míchu, která je prodloužením mozku.

Krev v lidském těle

Krev představuje symbol života. Obíhá v organismu cévami, které se dělí na tepny, žíly, vlásečnice. Krev rozvádí do různých částí těl výživu a kyslík. Krev se skládá ze světle žluté plazmy, v níž plavou pohyblivé buňky: krevní destičky a krvinky. Plazma obsahuje látku zvanou fibrinogen, která umožňuje srážení krve. Když se škrábneme, objeví se nám na povrchu kůže míza neboli lymfa, která je průhledná. Lymfa se skládá z plazmy smíšené s bílými krvinkami. Krev nejen rozvádí kyslík a potravu do buněk, a tak je vyživuje, ale zároveň je zbavuje odpadních látek.

Krev může být červená a černá. Červená krev je okysličená v plicích. Tmavě červená nebo černá je krev, v níž jsou plynné odpady, především kysličník uhličitý.

Rozdílnost krevních skupin u jedinců

Lidská krev má u různých lidí rozdílné charakteristické znaky. Některé typy krve jsou neslučitelné s jinými. Rozbor krve a stanovení krevní skupiny spočívá ve zjištění přítomnosti antigenů A a B v krvi. Pokud krev obsahuje jeden z nich, jedná se o skupinu A, nebo skupinu B. Když obsahuje oba, jedná se o skupinu AB, když nemá žádné, jedná se o skupinu 0.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18165 (novesluzby.cz#20531)


Přidat komentář