Jevy ovlivňující vzdělávání

Dospělého jedince může při schopnosti učit se ovlivňovat nejrůznější doprovodný jev, který do velké míry plyne a koresponduje s jedincovými motivačními faktory. Doprovodné jevy mohou do určité míry přinášet jedinci pozitivní i negativní vliv.

Během etap dospívání je osobnost ovlivňována jevy, které formují jeho bytí a vědomí ve společnosti i rodině.

Doprovodný jev může jednak zvyšovat motivaci dospělého ke vzdělávání, tak i představovat bariéru ve studiu. V průběhu vzdělávání se může dospělý jedinec dostat i do situace, kdy z nejrůznějších důvodů nezvládne požadavky, které dané studium vyžaduje. Doprovodných jevů může být více, které se u dospělého jedince vyskytnou, ať už postupně nebo v provázanosti. Je-li dospělý jedinec dostatečně motivován, pevné vůle, bude hodně záležet na něm samotném, jak se s doprovodnými jevy vypořádá, bude-li chtít se dále vzdělávat a umět se učit.

Doprovodné jevy podílející se na vzdělávání

Ve společnosti je jedinec ovlivňován ostatními lidmi, se kterými je v kontaktu přímo či nepřímo. Vzdělávání a vliv výchovy rodičů, vzájemné působení sourozenců napomáhá, zvyšuje, nebo naopak snižuje definovanou motivaci dospělého a jeho schopnost dále se vzdělávat. Dospělého jedince ovlivňuje při rozhodování i samotném studiu specifika dané země (jazyk, etika aj.), možnost vyplývající z charakteru regionu, ekonomická pozice (v zaměstnání, na trhu práce), dostupnost moderní technologie. Na vzdělávání se podepisuje také současný věk studujícího, jeho pohlaví i životospráva, kterou vede.

Analýza doprovodných jevů

  • Lektor

    Při vzdělávání dospělých závisí i na umění lektora, zda účastníka edukačních aktivit dokáže motivovat k učení. Míru a stálost jedincovi motivace ke studiu ovlivňuje zejména jeho úspěch či neúspěch při dalším vzdělávání. Proto je předpokladem, že vzdělavatel dospělých disponuje osobnostními, psychologickými i didaktickými kompetencemi, kdy zvolí takové vzdělávací metody, ale i techniky a formy, které zohledňují vývojové změny jedince, konkrétně jeho věk, subjektivní a objektivní podmínky a možné bariéry dospělého. Vhodně použitá vzdělávací metoda směřuje k zajištění efektivity edukačního působení na jedince, potažmo vede k posílení jeho motivace v průběhu studia. Jedinec při učení vnímá i změny v rodinných a sociálních poměrech.

  • Personální doprovodný faktor

    V případě vlivu personálního doprovodného faktoru lze uvést jedincův životní cyklus (v průběhu života se mění jeho potřeby a tudíž se mění i jeho kupní chování, dochází i k důležitým přelomům v jeho životě (svatba, založení rodiny, rozvod, úmrtí aj.), dosaženou úroveň vzdělání, velký odstup od posledního systematického vzdělávání, události v osobním životě, vztah k učené látce, k lektorovi, dosaženou úroveň vzdělávání (nedostatek předchozích vědomostí), chybně pojatou motivaci, organizaci studia, sebeuvědomění (vztah jedince k okolí, jeho představa o sobě samém), nevhodný učební styl.

  • Profese

    Nelze opomenout u dospělého jedince působení jeho profesní etapy na jeho učení. Dospělý může být ovlivňován vystudovanou a zastávanou profesí, událostmi v profesním životě.

  • Finanční zátěž

    Pro dospělého jedince je další vzdělávání spojeno s určitou finanční zátěží. Pro někoho mohou finanční důvody související se studiem představovat velkou bariéru. Ten, kdo je finančně zajištěn a výdaje po dobu studia mu nesníží jeho životní standard, nebude mít tento doprovodný jev významně negativní vliv na změnu jeho motivace při vzdělávání. Hůře tuto situaci bude vnímat jedinec, který se v určité životní fázi ocitne mimo zdroje příjmu. Takovýto jedinec může dokonce uvažovat o skončení studia, protože si nebude moci dovolit investovat do dalšího vzdělávání. Finanční výdaje a nestabilita životního příjmu jedince, může být i jedním z důvodů, proč vůbec nezačne studovat.

  • Širší a větší možnost uplatnitelnosti na trhu práce

    S vyšším dosaženým  vzděláním má dospělý jedinec širší a větší možnost uplatnitelnosti na trhu práce.

  • Lepší mzdové ohodnocení

    S výše uvedeným souvisí i lepší mzdové ohodnocení v porovnání s jedinci s nižší úrovní dosaženého vzdělání. Dospělý studující musí počítat s menším komfortem spojeného s uskromněním ve vynaložených nákladech na studium, literaturu a dopravu, např. omezení výdajů pro zájmy, volnočasové aktivity aj. Náklady spojené se studiem mohou přinášet určitou míru dočasného diskomfortu. Vyšší dosažené vzdělání však na druhou stranu otevírá možnost lepšího a příjemnějšího žití, návratnost vynaložených nákladů na studium i ve formě vyšších výdělků, než při dosaženém nižším vzdělání.

  • Časová zátěž

    Studium je spojeno s časovou zátěží. Dospělý jedinec, který je zaměstnán, nemá tolik časového prostoru pro přípravu a učení, jako jeho mladší vrstevník, který ještě nevstoupil na trh práce a jeho hlavní starostí je vzdělávání.

  • Pokrok společnosti

    V dnešní době si nelze představit, že by někdo na sobě nepracoval. Sebevzdělávání je důležité nejen pro zaměstnání, kdy tímto dospělý jedinec projevuje svůj zájem o obor, zastávanou pozici, flexibilitu, schopnost rychle reagovat na požadavky zaměstnavatele aj. Chce-li udržet krok s rostoucím vývojem, mít uplatnění na trhu práce, nelze očekávat, že vystačí v zaměstnání s informacemi, které si osvojil během adaptační doby v nové práci. Ať už se jedná o pozici manažera, dělníka, každý z nich, chce-li být uplatnitelný, musí držet krok s novými informacemi, pracovními postupy a technologiemi, se kterými pracuje.

  • Věk

    Dospělý jedinec má pro vzdělávání podobné předpoklady jako ostatní věkové skupiny lidí. S vyšším věkem může dospělý jedinec hůře vstřebat a pochopit nové informace. Na druhou stranu však s rostoucím věkem u dospělého přibývají zkušenosti, které mladší vrstevník nemá a můžou mu chybět pro snazší a rychlejší osvojení učební látky. U osoby vyšší věkové hranice postupně dochází ke snížení digitální gramotnosti. Starší člověk se hůře vypořádává se zvyšující se úrovni technologického pokroku v oblasti informačních a komunikačních technologiích. S přibývajícím věkem jedinec vynaloží větší úsilí při osvojení nových informací než jeho mladší vrstevník.

    Starší jedinec, který studuje na univerzitě třetího věku, představuje cestování na zkoušky, je-li univerzita mimo jeho bydliště, fyzickou i časovou náročnost.

    S přibývajícím věkem se před nebo v průběhu vzdělávání mohou objevit obavy, strach z nových, neznámých informací, tempa při studiu, nepochopení studující látky aj.

  • Únava

    S vyšším věkem však může úzce souviset únava. Vzdělávání je závislé na individuálních vlastnostech, schopnostech, duševním, tělesném zdraví, na úrovni motivace ke studiu, zájmech aj.

  • Výukové metody

    Výukové metody, které jsou přizpůsobené mladším věkovým skupinám, nemusí vyhovovat starším věkovým skupinám. S přibývajícím věkem může ubývat šance uplatnitelnosti na trhu práce. I přes získání dalšího vzdělání může mít jedinec s vyšším věkem menší příležitosti na trhu, než mladší a flexibilnější jedinci.

  • Moderní technologie

    Důležitost moderní technologie při vzdělávání, zvláště při dalším vzdělávání je veliká pro dospělého jedince, který při studiu potřebuje počítač nebo notebook a internetové připojení. Je-li umožněno studentovi tuto technologii využívat přímo školou, jistě je to pro něj zpříjemněním při studiu.

  • Technické zázemí

    Při učení je dospělý ovlivněn i technickým zázemím, kde studuje. Člověk vnímá v tomto prostředí také momentální hluk, osvětlení, teplotu.

  • Fyzický, psychický stav

    Průběh a vývoj učení u respondenta ovlivňuje jeho fyzický stav (svěžest, zdraví, neuspokojené tělesné potřeby) a psychický, současný stav (city, stav pozornosti). Zdravotní stav působí na pozornost, náladu a výkon jedince. Zhoršení stavu nemusí nastat pouze v průběhu nemoci, ale také již před jejím počátkem či v době rekonvalescence. Jedinec se lépe učí a má více síly, je-li zdráv, než když ho něco bolí, je nemocný. Nikomu se nedaří v práci, při jakékoliv činnosti, při učení vždy na sto procent. Jedinec je při vzdělávání ovlivněn i svým současným stavem. Má-li špatný den, mrzutou náladu, rozptýlenou pozornost, nemusí se mu při učení dařit.

  • Okolí

    Na učícího se dospělého má vliv i interakce ostatních jedinců, neboli vzájemné reagování dvou nebo více jedinců. Interakci je možné členit na komunikaci (verbální a neverbální), prosociální jednání (jednáme ve prospěch druhého bez vyžadování odměny), kooperativní jednání (společná činnost jedinců za dosažení vytyčeného cíle), agresivní jednání (opak prosociálního jednání). Ať už je učící se jedinec členem malé nebo velké sociální skupiny, jeho členové, druzí jedinci na něj působí. Při dalším vzdělávání na jedince působí spolužáci, lektoři, rodina, ale i zaměstnavatel a kolegové z práce.

  • Sebedisciplína

    Svědomitost, důkladnost, houževnatost naproti tomu i lenost, vyhýbání se učebním povinnostem a nedbalost dospělého jedince, neboli jeho charakterově volní vlastnosti ovlivňují dospělého při učení. Při učení je důležitá jedincova píle a vytrvalost.

    Po pracovním dni dospělému nezbývá tolik energie na učení, jako studentovi prezenčního studia, který není zatížen pracovními povinnostmi. U dospělého se projeví dříve či později únava a průběh jeho počáteční motivace tak ke studiu může slábnout. K únavě může přispět i při nesoustředěnost, vyrušování při učení, málo sebedisciplíny.

  • Spolužáci

    Lze předpokládávat, že ve větší míře bude spolužák ovlivňovat více jedince povinné školní docházky než jedince dospělého. Ve druhém případě může jedinec spíše očekávat vzájemnou pomoc od spolužáka (předávání zkušeností, poskytování poznámek z přednášek aj.).

  • Uznání

    Vystuduje-li někdo základní, střední i vysokou školu ještě před vstupem na trh práce, není to tolik překvapující a ojedinělé. Studuje-li však dospělý jedinec a současně je i zaměstnán, ukazuje to především na jeho zájem o zvyšování, prohlubování kvalifikace. Někdo dospělého studujícího nemusí chápat, diví se mu, jiný ho může obdivovat, podporovat aj. Uznání kolegů se bude určitým způsobem lišit od uznání nejbližších z rodiny, s kterými sdílí domov, společné rodinné pouto. Nemusí toto však platit u každého.

    Doprovodné jevy neboli činitelé ovlivňují jedince při učení. Ne pouze vliv jednoho, ale několika zároveň doprovodných jevů vede dospělého k úspěchu nebo neúspěchu. Jednotlivý doprovodný jev tedy nepůsobí na jedince odděleně nebo samostatně, doprovodné jevy se navzájem kombinují a doplňují.

Vzájemné působení motivačních faktorů a doprovodných jevů

  • Dospělý jedinec, který se rozhodne pro prohloubení nebo zvýšení svého vzdělávání, je na začátku studia určitou měrou motivován. V průběhu studia se však díky působením doprovodných jevů, může jeho motivace změnit.
  • Jeho zájem při studiu může ojediněle nebo opakovaně klesat, a to formou mírného, středního či prudkého sestupu. Motivace může během času i poklesnout, poté následně opětovně vzrůst mírnou, střední nebo výrazně lepší formou. Motivace u dospělého může vykazovat i stabilně ustálenou hladinu s nepatrnými změnami poklesu i vzestupu. V průběhu studia však může jedincova motivace postupně či strmě stoupat po celý čas jeho vzdělávání.
  • Každý doprovodný jev může mít vliv na změnu motivace u dospělého, ať už se bude jednat o rozdíl mezi jeho vstupním očekáváním a skutečností, nebo o události v osobním a pracovním životě.
  • Co a kdo může některého jedince motivovat, u druhého může mít negativní vliv. Motivační faktor je ovlivňován doprovodnými jevy, které zpětně ovlivňují motivaci dospělého, a to v nepatrném, nebo naopak velkém měřítku. Doprovodný jev nemusí být pouze příčinou poklesu motivace, může naopak motivaci dospělého zvýšit.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id18076 (novesluzby.cz#20537)


Přidat komentář