Věková diskriminace ve společnosti

S věkovou diskriminací se můžeme setkat prakticky všude, především pak v zaměstnání. Najít pracovní místo není jednoduché pro absolventy, mladé ženy, starší osoby. Například absolvent z důvodu, že je příliš mladý a nemá dostatečné zkušenosti.

Věk je určitým kritériem pro vstup i výstup z určité sociální role. Věk určuje naše práva, povinnosti, a to v oblasti vzdělávací, sociální, legislativní.

Stárnutí, pohled na stáří

Věk představuje připsaný status, který však ve své podstatě není ovlivnitelný vlastním úsilím jedince. Stárnutí je obdobně jako pohlaví a rasa biologicky podmíněno. Pouze stáří podléhá vývojovým změnám, a to v závislosti na čase.

Věková diskriminace vůči starým lidem

Věková diskriminace, neboli ageismus se poprvé objevil v USA, a to koncem šedesátých let 20. Století. Rozvíjející se formy věkové diskriminace mohou mít vysokou vypovídající hodnotu, a to o sociálním klimatu společností. Především z té stránky, zda daná společnost přijímá stáří a vyšší věk jako příležitost, nebo jako určité ohrožení.

Ageismus představuje diskriminaci lidí pro jejich stáří. Staří lidé jsou zařazováni do škatulky, že jsou senilní, staromódní v morálce i dovednostech aj.

Ageismus dovoluje mladším jedincům vidět starší osoby jako odlišné od nich samých. Koncept stáří je sociálním konstruktem, který se vztahuje k nedefinovatelné skupině lidí, a to bez jasných společných znaků.

Diskriminace se může v čase měnit, kdy z diskriminujícího se také může časem stát diskriminovaný. Věková diskriminace se potenciálně dotýká každého. Pohlaví, rasa jsou v časovém horizontu za běžných podmínek neměnné.

Co je důkazem věkové diskriminace?

Důkazem věkové diskriminace je deklarace chronologického věku, a to jako určující hranice v lidském životě. Vyšší věk stáří udávají respondenti, kteří se stýkají se staršími lidmi na pracovišti. Větší informovanost, větší příležitost k sociálnímu učení může postoj ke stáří měnit.

Věková diskriminace v médiích, ageistické postoje

Způsob, jakým se o stáří na veřejnosti hovoří, je velmi podstatný pro tvorbu ageistických postojů.

Zcela standardní praxí je, že v novinových zprávách se označují aktéři události věkem, který bývá uváděn ve formě slovního vyjádření, případně s použitím číslovky, nebo formou číslovky v závorkách. Označování věku je také velmi typické pro zprávy obvykle označované jako černá kronika. Jedná se tak o způsob, jakým se chronologický věk připisuje k určitým sociálním situacím a vtiskává se do podvědomí čtenářů.

Přímá osobní zkušenost s verbálním ageismem – vtipy o stáří; nadávky při nástupu do MHD; oslovení typu babičko, dědečku. Závislost mezi věkem a zkušenosti s uvedenými situacemi je více zřejmější u respondentů ve vyšším věku.

Jaké máme druhy ageismu?

Věkovou diskriminaci lze rozdělit do různých věkových skupin a sociálních skupin.

Ageismus je možné sledovat i dokumentovat v oblastech sociálního života:

  • Sociální péče
  • Životní prostředí – prostorová segregace, bariéry volného pohybu
  • Vzdělání – nerovný přístup, a to vzhledem k ostatním věkovým skupinám
  • Důchodový systém – předčasné důchody
  • Občanství – problém participace
  • Pracovní trh – nezaměstnanost osob ve vyšším věku
  • Zdravotní péče – etika péče, rozpočtová politika a omezování výdajů, zneužívání a špatné zacházení se seniory
  • Média – neviditelnost seniorů, neobjektivní budování image stáří

Zdroje věkové diskriminace

Individuální zdroje ageismu – strach ze smrti a stárnutí jako psychosomatického úpadku. S měnící se intenzitou jsou přítomny skoro ve všech kulturách i časových obdobích. Zdrojem strachu může být neznalost a nezájem o proces biologického stárnutí. Vyšší informovanost může pomoci negativní pocity výrazně snížit. Rozvoj použití technologií a automatizace snižuje poptávku po starší pracovní síle. Také určité hodnoty, na které je v moderních společnostech přikládán velký důraz, jsou vyššímu věku spíše nepřátelské. Zvyšující se podíl seniorů v moderních společnostech bývá obviňován, a to z neúměrně rostoucích nákladů, především na zdravotně-sociální systémy. Na druhou stranu však zvyšující se počet seniorů příležitosti k odstraňování segregačních bariér, v končeném důsledku může napomáhat odbourávání ageismus.

Kulturně podmíněné zdroje ageismu – sem se řadí například hodnotové systémy, jazyk, mediální kultura, umění, humor, literatura. Určitým specifikem těchto zdrojů je jejich schopnost stereotypy a diskriminační postoje do nich jednou vložené, dále téměř neomezeně replikovat.

Demografická panika – jako zdrojem, ale i produktem ageismus je tzv. demografická panika.

Trh práce a věková diskriminace

Trh práce je věkově diferencován. Věkem je definována možnost doby participace, tj. od kterého věku se může uzavírat pracovní poměr, kdy je naopak nutné pracovní trh opustit. Věk je, vedle pohlaví, vzdělání, indikátorem postavení jedince ve světě zaměstnanosti. Věková diskriminace je přítomna ve všech fázích zaměstnanosti – v organizačních strukturách, inzerátech, rozmisťování pracovních sil i pracovních úkolů, plánování kariéry, hodnocení výkonu, odměňování, zaměstnaneckých výhodách apod.

Úbytek smyslových funkcí častěji svým starším spolupracovníkům vyčítají řídící pracovníci nebo lidé spíše nespokojení se svojí prací, frustrovaní obavou ze ztráty zaměstnání nebo snížení platu a respondenti považující svoji rodinu za spíše chudou.

Vztah věku a systému trhu práce

Vztah věku a systému trhu práce je legislativně zakotven přímo v Zákoníku práce, který stanovuje hraniční věk pro možnost uzavření pracovněprávních vztahů. Dále je legislativně zakotven v Zákoně o zaměstnanosti. Novelou v roce 1999 byl zákaz diskriminace při přístupu k zaměstnání z důvodu věku převeden z preambule do prvního odstavce normativní části zákona. Jeho součástí je i zákaz diskriminační inzerce, tedy výběru pracovníků na základě jejich věku.

V případě, že se zaměstnanci děje diskriminace v zaměstnání, a to vzhledem k jeho věku, může se obrátit na příslušný úřad práce, dále se může domáhat svého práva soudní cestou. Zaměstnanost a spokojenost v zaměstnání jsou významnými determinanty kvality života. Věkově diskriminační chování na pracovišti by ovlivnilo alespoň některé složky spokojenosti v práci.

V teorii je ageismus na trhu práce nejčastěji ztotožňován s aktem výběru a přijímání pracovníků. Riziko nezaměstnanosti roste s věkem, a to až do důchodového věku. Mareš (2002) ve svém výzkumu mezi nezaměstnanými uvádí, že 40% osob ve věku nad čtyřicet let a skoro všichni starší padesáti let se nejméně jednou setkali s odmítnutím z důvodu svého vyššího věku. Potenciální nezaměstnanost a nemožnost najít pracovní místo, je vnímána skoro desetkrát výrazněji staršími jedinci, než mladými do 30 let. Podstatně méně starších uchazečů o práci i starších zaměstnanců očekává pomoc, a to při orientaci na trhu práce. Alarmující je fakt, že žádný z uchazečů nad padesát let neočekává pomoci při rekvalifikaci. Starší pracovníci by měli pravděpodobně o rekvalifikace i další vzdělávání zájem, ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o finančně náročná opatření a starší pracovníci jsou vnímáni jako v podstatě zbytečná a nevratná investice, dochází často k diskriminaci starších osob v tomto směru.

Věk a důchodový systém

Oblast důchodového systému je v oblasti věkové diskriminace druhým z nejzřetelnějších příkladů nereflektovaného užívání chronologického věku.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id17969 (novesluzby.cz#21668)


Diskuze a zkušenosti

Lidka | 24.09.2010 20:47
Zaměstnejme se sami. Jsem maminka na RD a zjistila jsem,že pokud se nezaměstnám sama, tak mne nikdo nezaměstná tak,abych se mohla věnovat rodině a i si vydělala podle svých představ.Tak jsem se prostě zaměstnala sama. Dostala jsem nabídku na spolupráci s jednou firmou,která je postavená na rodině. Takže dostávám peníze i když jsem s nemocnými dětmi doma. Jsem max. spokojená.


Přidat komentář