Vánoce v Itálii - takový normální den

Vánoce nejsou pro Italy svátem tak, jako pro celý svět. Některé domácnosti nemají ani stromeček, 24. prosince se jde normálně do práce, volno je pouze 25. a 26. 12. je opět pracovní den.

Žádný shon, žádný úklid, žádné cukroví = žádné Vánoce?

Dalo by se čekat, že veselí a temperamentní Italové budou k vánočním svátkům přistupovat velmi bohatě a slavnostně. Velké vánoční stromy, pestře a honosně zdobeny obrovskýma baňkami a girlandy elektrických žárovek, bychom hledali v Itálii marně. Alespoň ne tak, jaké by bylo naše původní očekávání. V Itálii nezažijete vánoční shon spojený s úklidem, pečením cukroví, nákupem dárků a davy lidí v nákupních centrech tak, jak je to již tradicí ve většině evropských států.

Vánoce pro Itala? Odpočinek, posezení a mírná zábava

Pro Italy jsou Vánoce časem na klidné setkání s rodinou, posezení s přáteli a odpočinku.

Což zas neznamená, že by Italové nevěděli, co jsou Vánoce. Naopak, začínají pro ně 8. prosince. Ten den se na obvyklých místech v městech, nákupních centrech a lidových obydlích postaví betlémy. Samozřejmě v každém chybí jedna figurka - Ježíšek, který se položí do jesliček až 24. prosince.

Jih proti severu

Důležité je také zmínit, že jsou Vánoce v Itálii a Vánoce v Itálii. Na severu země se slaví odlišně, než na jihu.

Jižní část Apeninského poloostrova oslavuje Vánoce podobně, jak je tomu u nás. Na Štědrý den se ozdobí stromeček, povečeří se, rozbalí se dárky a jde se do kostela na Půlnoční mši.

Kdežto na severu je čtyřiadvacátý prosinec obvyklým, pracovním dnem, pravá Vánoce zde začínají až 25. prosince a to požehnáním papeže Urbi et Orbi.

Vánoce bez dárků? To je také Itálie

Jen snad ve výjimkách se na severu dostávají na Vánoce dárky. Často ani rodiny nemají stromeček, prakticky tedy nelze ani kam dárky umístit.

Italové si více než na stromeček potrpí na betlém, anebo jen samostatné jesličky, kam se na Štědrý dne pokládá figurka miminka – Ježíška.

Hodná čarodějnice Befana

Ale litovat italské děti by bylo mimo mísu. Díky, nebo spíše lépe řečeno - pro vliv médií i na severu, kde mají v rodině děti, se ujal zvyk dávat dárky. Navíc pro celou Itálii platí, že dárky nosí hodná, ale šeredná čarodějnice Befana. Je to něco na způsob našeho Mikuláše. Pro hodné děti na Befana malé dárky a sladkosti či ovoce, pro ty zlobivé pak uhlí. Děje se tak až na konec Vánoc - 7. ledna.

Vznik tohoto zvyku se pojí s legendou. Když se narodil Ježíšek, všichni k němu spěchali, aby mu přinesli dary. Bohužel velice hodná, ale šeredná čarodějnice Befana se o jeho narození dozvěděla až 7. ledna, tak rychle spěchala do Betléma, aby i ona Ježíšku přinesla dary. Avšak ho již v jesličkách nenašla. Proto se vypráví, že do teď létá na svém koštěti a nosí dárky dětem, co kdyby náhodou to byl Ježíšek, kterého hledá.

A kdo že nosí italským dětem dárky?

Uvádí se, že bratranec Santy Clause – Babbo Natale, který taktéž žije je Finsku, jezdí na saních poháněných soby a podobá se prý našemu Mikuláši. Jenže jiní Italové vám budou tvrdost, že je to právě Ježíšek, kdo přináší hodným dárky. No a do třetice se setkáte s názorem, že dárky jsou nadělovány přece až v lednu a přináší je Befana.

Štědrovečerní večeře, sváteční oběd a předtím dvoudenní půst

Ale abychom nepředbíhali, vraťme se zpět k Štědrému dnu. Ten den drží Italové půst. A někteří dokonce dva dny! Jsou totiž ti, kteří připraví klasickou, italskou štědrovečerní večeři, a pak ti, kteří jako první jídlo, a zároveň to sváteční, pokládají oběd 25. prosince po požehnání papeže a tudíž oficiální zahájení vánočních svátků.

Ve své podstatě je večeře podobná obědu, záleží také na rodině, co je zvyklá připravovat a konzumovat.

Takovou tou klasikou je pečený krocan, či kuře, v hojném množství se objevuje i jehněčí, úhoř, krevety a kalamáry.

Důležité je zmínit, že italská slavnostní vánoční tabule obsahuje několik předkrmů, minimálně by jich měly být tři, většinou jich však je šest. Není ale vyloučeno, že by jich nemohlo být hned dvacet.

Předkrm, aneb plný stůl dobrot

Z předkrmů - antipasto, na slavnostním stole většinou najdeme uzeného lososa, ústřice, grilované slávky, salát z chobotnice, krevetový koktejl, smažené kalamáry, salát s krevetami, marinované sardinky, a další pochoutky z "moře vytažené", připravované na grilu, lehce okořeněné a podávané s lehkým salátem, jak je tomu například u labužnického humra.

Po lehkých, avšak sytých předkrmech následuje hlavní chod. Správně by se teda mělo psát - hlavní chody, jelikož není pouze jeden, ale také jich je plný stůl.

Nebyla by to Itálie bez špaget. Ty jsou často podávané s mořskými plody, anebo jejich lehčí formou - s restovanými rajčaty a bazalkou. Dále jsou to plněné ravioly, rizoto se sépiemi, nebo rizoto s lososem.

Následuje série mořských ryb, připravené na grilu či pečením, anebo smažené kalamáry nebo krevety, jako přílohy se podávají pečené brambory a vařené nebo čerstvá zelenina.

Rybí speciality se zajídají** sýry, ovocem**, a to už přecházíme k desertům.

K desertu samozřejmě patří káva a nakonec bylinný likér na trávení.

Upozornění pro všechny: Panettone není bábovka!

Předtím si však v Itálii pochutnávají na výtečných desertech. Mezi ty lehčí patří plněné datle a fíky, pak jsou to ty pečené, z nichž je nejslavnější výtečná panettone. Téměř všude ve světě se často špatně nazývá jako jakási bábovka, zejména u nás. To je však velký omyl.

Na vině jsou samozřejmě také výrobní firmy, které vyrábí nepravé italské panettone a pod jménem ji v Česku prodávají. Člověk má pak skutečně pocit, že jde o vysokou, italskou bábovku.

Velice podobným, alespoň vzhledově, je moučník Pandoro. Vypadají stejně, ale chuťově jsou zcela odlišné.

Jinými tradičními italskými sladkostmi na Vánoce jsou různé, většinou oříškové nebo mandlové pečené sušenky a linecké kolečka, jaké známe naší domoviny.

Pro přípravu ať jednoho, či druhého moučníku, je nutné mít kvalitní, pravé máslo, a výbornou taktéž velice kvalitní mouku. Totéž platí i o droždí a vůbec o všech surovinách, mezi které patří, mimo výše uvedené, cukr krupice, mléko, vejce, žloutky, kandované ovoce, rozinky, sůl, muškátový oříšek a kůra z citrónu. Vypracuje se těsto, které se pak nechá kynout 30 hodin! A pak se vlije do formy a peče. Dlouhotrvající kynutí zajistí lehkost a vláčnost tohoto úžasného moučníku.

Do moučníku Pandoro se mimo mouku, máslo a droždí přidává voda, cukr, sůl, vejce, žloutky, vanilka a vanilkový cukr, citrónová šťáva, pomerančové aroma, citrónová kůra a rum.

Panettone pochází z Milána, Pandoro zas ze zamilované Verony.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id17151 (novesluzby.cz#21846)


Přidat komentář