Státní rozpočet - základní fakta

Státní rozpočet je nejdůležitějším rozpočtem veřejných financí. V ČR se po mnoho let sestavuje jako deficitní a jelikož je toto téma poslední dobou často probíráno, možná hledáte informace, které Vám následující článek poskytne.

Co je rozpočet

Rozpočet lze zjednodušeně definovat jako určitý plán, podle kterého chce určitý subjekt po danou dobu hospodařit. Můžete si např. sestavit rodinný rozpočet, ve kterém si stanovíte jaké příjmy a výdaje máte v plánu uskutečnit za určité časové období. Jak se bude plánovaný rozpočet shodovat s realitou pak závisí na Vašem hospodaření. Rozpočty mohou sestavovat i podniky, nejčastěji však o problematice rozpočtů slyšíme v souvislosti se státním rozpočtem, případně dalšími veřejnými rozpočty.

Veřejné rozpočty - vysvětlení pojmu

Když se mluví o veřejných rozpočtech jedná se o soustavu rozpočtů, z nichž nejvýznamnějším je státní rozpočet. Dále jsou do veřejných rozpočtů zařazovány rozpočty územních samosprávných celků (obcí a krajů), rozpočty účelových fondů hospodařících s veřejnými prostředky a finance veřejnoprávních organizací a podniků veřejného sektoru. Někdy jsou do veřejných rozpočtů zařazovány i nadnárodní rozpočty (např. rozpočet Evropského společenství).

Státní rozpočet

Státní rozpočet představuje nejvýznamnější veřejný rozpočet. Jedná se o centralizovaný peněžní fond, jehož účet vede Česká národní banka. Rozpočet schvalují zákonodárci vždy v předstihu na následující rok a po jeho schválení má podobu rozpočtového zákona, který se vláda snaží svým hospodařením dodržet. Jeho primární funkcí je přerozdělení národního důchodu (tedy odčerpání části peněžních prostředků určitým subjektům a jejich následné rozdělení jiným).

Příjmy a výdaje státního rozpočtu

Problematika státního rozpočtu je upravena zákonem o rozpočtových pravidlech, který mimo jiné stanovuje i jaké jsou příjmy a výdaje státního rozpočtu. Tyto příjmy a výdaje lze pak členit podle mnoha hledisek, nejčastěji se však třídí podle kapitol.

Kapitoly státního rozpočtu

Pojem kapitola státního rozpočtu vyjadřuje určitou část rozpočtu, za kterou má odpovědnost správce kapitoly. Tím může být ústřední orgán státní správy (tzn. nejčastěji ministerstva) či jiná organizační složka státu. Ministerstvo financí je např. správce kapitoly s názvem Ministerstvo financí, jejíž rozpočet obsahuje plánované rozpočtové příjmy a výdaje právě tohoto ministerstva.

Příjmy státního rozpočtu

Při charakteristice příjmů se nejčastěji uvádí třídění příjmů dle způsobu jejich odčerpání: na daně, poplatky, odvody, cla a jiné. Výše zmíněný zákon v § 6 přímo uvádí že příjmy jsou: daně, odvody na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, cla, správní a soudní poplatky, příjmy z činností organizačních složek státu a příspěvkových organizací, dále se jedná o příjmy z prodeje či z pronájmu majetku ČR, o výnosy z cenných papírů a jiné.

Výdaje státního rozpočtu

V § 7 zmíněného zákona jsou uvedeny výdaje státního rozpočtu, jedná se např. o výdaje na činnosti organizačních složek státu, na činnost příspěvkových organizací, výdaje na dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění, dávky úrazového pojištění, státní sociální podpory, dotace územním samosprávným celkům, nadacím a nadačním fondům, státním fondům, nákup cenných papírů, výdaje na vládní úvěry či závazky k Evropským společenstvím apod.

Výdaje státního rozpočtu - členění

Tyto výdaje lze členit z mnoha hledisek, zde uvedeme dva nejznámější způsoby, se kterými se můžete setkat. Tímto způsobem lze členit veškeré veřejné výdaje - tedy i výdaje ostatních veřejných rozpočtů.

Členění výdajů - mandatorní a nemandatorní

Mandatorní výdaje jsou výdaje, které musí být povinně vynaloženy, často jsou stanoveny nějakým zákonem či jinou právní normou. Nemandatorní pak lze vydávat dle potřeb.

Členění výdajů - makroekonomické hledisko

Druhý způsob třídění je třídění na vládní výdaje na nákup zboží a služeb a na transferové výdaje. Nákupem zboží a služeb vláda zabezpečuje potřeby jednotlivých resortů veřejného sektoru (resorty = jednotlivé oblasti veřejného sektoru, např. školství, zdravotnictví, sociální služby apod.) Transferové výdaje jsou pak přesuny peněžních prostředků ze státního rozpočtu domácnostem, nevládním neziskovým organizacím, rozpočtům obcí a krajů apod.

Saldo státního rozpočtu

Rozpočet je z formálního hlediska bilancí příjmů a výdajů a jako každá bilance by měl být sestavován jako vyrovnaný (tzn. příjmy a výdaje by se měly rovnat). Jestliže příjmy převyšují výdaje, jedná se o přebytkový rozpočet, jestliže naopak výdaje převyšují příjmy, jedná se o deficitní rozpočet. Někdy se můžete setkat i s označením pasivní a aktivní saldo rozpočtu.

V průběhu rozpočtového období může vzniknout tzv. pokladniční schodek či přebytek, ten vzniká pouze díky časovému nesouladu příjmů a výdajů v průběhu období.

Státní dluh vs. veřejný dluh

V souvislosti s problematikou dluhu je nutné osvětlit dva pojmy, které se často zaměňují nebo je lidé používají, aniž by si byli přesně vědomi jejich významu. Jedná se o rozdíl mezi státním a veřejným dluhem.

  • Státní dluh je představován součty schodků státního rozpočtu, je to tedy celkové zadlužení vlády státu.
  • Veřejný dluh je představován součty jak schodků státního rozpočtu, tak i ostatních veřejných rozpočtů (samosprávných celků apod.) Někdy je tento dluh označován jako vládní (zde se nejedná se jen o vládu státu, ale i vládu např. obcí).

Dluhem se tedy rozumí součet všech schodků za všechna předchozí období. Deficitem (schodkem) se rozumí pouze schodek za jedno rozpočtové období. To samé platí o přebytcích.

Financování deficitu

Vzniklý deficit musí vláda nějak financovat - nemůže brát peníze z ničeho. Existují dva způsoby financování: peněžní a dluhové financování.

Peněžní financování je méně doporučovaný způsob financování, jelikož jeho praktikováním může docházet k inflaci. Jedná se zejména o způsob, kdy si vláda půjčí peníze ze zahraničí. Dluhové financování pak vzniká v případě, kdy vláda vydává dluhopisy. Obě tyto formy však vedou k zadlužování státu a k nutnosti vrátit vypůjčené zdroje v budoucnu a zaplatit navíc úroky (někdy můžete v této souvislosti slyšet, že vzniká tzv. dluhová služba).

Sestavování a schvalování rozpočtu

Návrh státního rozpočtu se sestavuje před obdobím, ve kterém se má podle něj hospodařit. Předává jej ministerstvo financí vládě, která jej po posouzení předává předsedovi sněmovny nejdéle tři měsíce před začátkem rozpočtového období. Po té se uskuteční první, druhé a třetí čtení, při kterém je možné návrh různými způsoby upravovat. Po třetím čtení může být rozpočet schválen a stane se tak rozpočtovým zákonem. V případě, že nebude rozpočet schválen do začátku období, hospodaří stát podle tzv. rozpočtového provizoria.

Rozpočtové zásady

Sestavování rozpočtu se řídí určitými zásadami, které vznikly v průběhu let:

  • zásada jednotnosti rozpočtu - všechny příjmy a výdaje jsou v jednom dokumentu
  • zásada úplnosti rozpočtu - všechny příjmy a výdaje jsou zde vykázány v plném rozsahu a bez kompenzací
  • zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu
  • zásada publicity - rozpočet musí být k dispozici veřejnosti
  • zásada reálnosti rozpočtu - z rozpočtu by mělo být zřejmé o jaké příjmy a výdaje se jedná, nemělo by docházet ke zkreslování údajů
  • zásada vyrovnanosti - rozpočet by se měl sestavovat jako vyrovnaný, což je v poslední době pro mnoho zemí velký problém.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id16729 (novesluzby.cz#20563)


Přidat komentář