Vývoj dítěte - formující vlivy činitelů

Osobnost jedince během života prochází zákonitou postupnou proměnou v obsahu a formě vnitřních a vnějších funkčních jednotek a vztahů. Níže si přiblížíme vývoj imaginární osoby od počátku zrození po starší školní věk.

Osobnost je individuální jednotou biologických, psychologických a sociálních aspektů

Je utvářena ve vztazích mezi lidmi a ve společnosti a v nich se také projevuje. Osobnost se vždy projevuje jako celek. Všechny charakteristiky, které se k ní vztahují, jsou navzájem propojené. Každý člověk podle svých duševních vlastností a schopností i podle tělesných zvláštností je jedinečným, neopakovatelným.

Vývoj osobnosti je výsledkem interakce dvou stále působících tříd vlivů

vnitřní výbavy jedince a vnějších podmínek jeho života. V průběhu vývoje jedince se však jeho hranice stále mění. Osobnost sama se utváří a vyvíjí na základě integrujícího zpracování toho, co jí tyto dva druhy zdrojů poskytují. Rozhodující pro utváření osobnosti je prostředí. Bez společenského prostředí by se dítě nemohlo stát člověkem.

Počátek života

Na začátku našeho příběhu jsou dva - on a ona. On je muž středního věku, středoškolského vzdělání, kuřák, abstinent, zaměstnán jako mistr výroby u jedné firmy, je spíše introvert - nerad chodí do společnosti, po práci jeho kroky směřují většinou rovnou domů, kde má svůj „uzavřený" svět a jeho přední zájmy jsou televize, počítač, knihy. Povahově je často urážlivý, výbušný. Ona je žena středního věku, dosáhla vzdělání vyššího stupně než její partner, nekuřačka, abstinentka, zaměstnána jako vedoucí výroby - je přímá nadřízená svého partnera, je spíše extrovert - má ráda okolo sebe společnost příjemných lidí, pravidelně chodí s kolegyněmi z práce cvičit, ráda by chodila s partnerem i do kina, divadla, opery, ale vzhledem k jeho zaměřenosti se tak nečiní. Je melancholická.

On a ona se po dvouleté známosti vzali

a brzy po svatbě počali našeho imaginárního jedince. Již ve chvíli početí je jedinci dán vnitřní základ v podobě dědičnosti a zároveň začíná působit vnější prostředí. Matka budoucího novorozeněte dbala na správnou životosprávu, abstinovala, nekouřila, nebrala léky ani drogy, neprodělala během těhotenství infekční chorobu. Všechny tyto faktory by mohly mít negativní vliv na plod, neboť prostřednictvím placenty by plod získával nejen vodu, živiny, kyslík, hormony a protilátky, ale i všechny již zmíněné škodliviny, které by mohly být příčinou různých dědičných chorob (srdeční vady, obličejové rozštěpy aj.).

Holčička se narodila donošená a celkově vykazovala známky zdraví

Po rodičích zdědila tvar lebky, hnědé oči, barvu kůže, stavbu těla a v neposlední řadě i barvu vlasů, které v okamžiku narození spíše připomínaly chomáček hnědého chmýří.

Věk novorozenecký

Základními biologickými potřebami našeho kojence jsou potrava, spánek, teplo a pohodlí. Tyto potřeby byly dostatečně uspokojovány a u dítěte tak vznikal pocit libosti, který byl předpokladem pro další vychovatelské působení a kromě toho připravoval i půdu pro kladné sociální vlastnosti: příchylnost, lásku a kázeň. Dítě je v tomto stádiu závislé na okolních lidech a jejich péči jednak biologicky, neboť není schopno přežít a později se zdravě vyvíjet bez jejich pomoci a péče, jednak psychologicky rozvíjet bez stimulace dodávané lidmi.

Protože je dítě hned po narození vystavenou vlivům zcela nového prostředí

dalo by se očekávat, že se podmíněné reflexy budou tvořit hned po porodu. Pro novorozence je dominantním základním reflexem přijímání potravy. Novorozenec se po narození pomalu přizpůsobuje novým životním podmínkám. Prvním vychovatelským příkazem v tomto období je zajistit dostatečný a nerušený spánek. Velká pozornost se musí věnovat dále výživě. Nasycení budí v novorozenci pocit uspokojení, který je velmi důležitý pro klidný spánek. Každý vychovatel (matka, otec) si musí uvědomit, že všechny ošetřovatelské úkony mají u novorozence nejen tělesnou (somatickou), ale i duševní (psychickou) funkci.

Věk kojenecký

Duševní vývoj našeho kojence je dán dalším růstem a zráním ústředního nervového systému, který umožňuje dítěti reagovat na stále četnější a složitější podněty ze zevního světa. V tomto období se diferencují citové stavy a navenek se zřetelně projevuje radostná nálada kojence, dále se vytvářejí úchopové pohyby, takže se holčička počíná seznamovat se svým okolím i ručkami, dále se rozvíjejí pohybové schopnosti a dítě začíná rozumět řeči, posléze se postaví, počíná chodit, jeho sociální vývoj mu umožňuje hru a koncem roku začne mluvit. V tomto období je pro kojence důležitá výchova pohybová (rodiče děvčátku pomáhají v pohybových dovednostech), výchova smyslového vnímání řeči (rodiče na děvčátko promlouvají, ukazují mu stále nové věci, hračky), výchova citová (všímavost rodičů k dítěti, vlídné zacházení), výchova hygienických návyků.

Věk batolivý

Vývoj nervové soustavy holčičky je již v hrubých rysech dokončen, rozvoj smyslového vnímání je určován jednak zvyšováním citlivosti vůči podnětům zevního světa, hlavně však zdokonalováním jejich rozlišování. Výchova v tomto období záleží ve stálém cvičení činnosti nervů a svalů, v rozvíjení řeči a poznatků dítěte při současné výchově citové a mravní. Dítě poznává vztahy věcí mezi sebou (otevírá a zavírá krabičky). Rodiče vychovávají holčičku i inhibičně - poučují ji o tom, co se smí a co se nesmí (nesmí se dotýkat teplých kamen, žehličky, nesmí strkat prstíky ani věci do zásuvek). Matka se snažila mít holčičku u sebe vždy v místnosti, jen v nejnutnějších případech ji ponechávala v ohrádce, protože si byla vědoma, že by tak její dcerka zaostávala v pohybovém vývoji, což by se mohlo nepříznivě odrazit později i ve vývoji tělesném a duševním. Jelikož byla matka na mateřské dovolené, byli mladí manželé víceméně odkázáni na manželův plat. Bohužel finanční situace se stávala neúnosnou, tak si matka našla možnost přivýdělku na jedno až dvě dopoledne v týdnu. Holčička byla v této době v jeslích, bohužel toto náhlé odloučení od matky těžce nesla, stále plakala, a tudíž si musela matka najít takovou práci, kterou by mohla vykonávat doma, aby odloučení dcerky nemohlo způsobit hluboké či trvalé následky v jejím citovém životě.

Věk předškolní

Motorika dítěte se nyní rozvíjí co do přesnosti a jemnosti pohybu, tak i tělesná výkonnost se zvětšuje. Děvčátko si také s rozvojem pozornosti zapamatovává vzpomínky na zážitky a ty se z tohoto období uchovávají až do dospělosti (trestání dítěte, že něco špatného provedlo, či naopak vlídnost a pozornost rodičů).

Děvčátko už dorostlo do věku, kdy ji matka mohla dát do školky. Až do této doby byla holčička víceméně pouze v bezprostředním kontaktu s matkou, otcem, dědou a babičkou, ale od okamžiku, kdy nastoupila do školky - pro ni cizího prostředí - otevřel se jí náhle nový svět. Už si nemusela hrát sama s panenkami, ale navázala kontakty s dalšími dětmi, které se ocitly ve stejné situaci jako ona. Dětská hra je význačným rysem dětského duševního života. Hra poskytuje dítěti to, co mu skutečný život odpírá. Společenské prostředí určuje způsob hry. Hra malého dítěte rozvíjí poznání zevního světa, vztahy k věcem a lidem a později tvůrčí fantazii. Větší dítě si ve hře učí vyvíjet fyzické a duševní úsilí a ukázňuje se přijímáním řádu a pravidel dětského kolektivu, v němž má možnost rozvíjet svou iniciativu, odpovědnost, organizační schopnost. Školka ovšem nebylo pouze místo, kde si děti hrály, byl zde již zaveden určitý režim, který děti musely dodržovat (doba hraní, doba svačiny, doba vycházky, doba oběda, doba odpočinku). Děvčátko si spolu s ostatními dětmi rozvíjelo svoji zručnost (malovalo různé obrázky, modelovalo z plastelíny, učilo se sebeobslužnosti - oblékat a svlékat, zavazovat tkaničky, jíst lžící a později i příborem).

  • Když byly holčičce čtyři roky, narodil se její mamince chlapeček - její bratříček. Bylo to zrovna v době, kdy začala holčička chodit do školky.

Mladší školní věk

Než se kdo nadál, naše holčička dospěla do věku, kdy byl čas jít k zápisu do školy - do první třídy. V té době se pozornost matky pomalu vracela k děvčátku, neboť chlapeček byl již dvouletý a naopak jeho sestřička nyní potřebovala více pozornosti - vstup do školy byl pro ni opět krokem do neznáma, školku sice už znala, věděla od starších dětí, že ve škole si již nebude moci hrát, naopak bude muset sedět, poslouchat paní učitelku a učit se různým novým věcem. Holčička byla smutná, že musí opustit svůj bezstarostný věk a bude si musit zvykat na další, pro ni přísnější režim.

S příchodem do první třídy

opustila své dosavadní kamarády a kamarádky ze školky a ocitla se tváří v tvář zcela novým neznámým obličejům a nové autoritě - paní učitelce. V tomto období dítě uplatňuje více a více svoji inteligenci, která je jednak podmíněna dědičností, tak i zevním prostředím.

Jelikož naše holčička byla postupně ukázňována dodržováním pravidelného řádu v rodině a v mateřské škole, respektovala pravidla, neměla větší potíže s přijetím nového řádu ve škole. Během školních let si našla nové vzory pro své chování: učitelku, kamarády, ale i hrdiny či hrdinky z knih. Rodina je nejdůležitější školou v navazování lidských vztahů. V soužití s členy rodiny dítě získává základní charakterové vlastnosti, v rodině se rozhodne, zda bude na tvrdosti života odpovídat vytrvalostí nebo slabostí. Rodina učiní člověka mravně odpovědným nebo lehkomyslným. Duševní vývoj dítěte je utvářen celým rodinným prostředím, celkovou citovou atmosférou v rodině.

Střední školní věk

Nastala doba, kdy se naše již mladá slečna měla rozhodnout, jaké povolání by chtěla ve svém životě vykonávat.

Ve středním školním věku se odehrávají významné a urychlené změny v tělesném i v duševním vývoji. Nejinak tomu bylo i u naší slečny. Toto období, v němž přechází z dětství do dospělosti, nazýváme někdy přechodnou periodou. Dospívání nebo puberta probíhá obvykle mezi dvanáctým a šestnáctým rokem. Na příchod dospívání mají vliv i činitelé společenského prostředí, v němž dívka vyrůstá. Takovým vlivem je např. literatura o pohlavních otázkách, erotické a milostné knihy, divadla a filmy a jiné vlivy, které předčasně pohlavně vzrušují. Nejvýznamnějším rysem dospívání u naší dívky byl urychlený psychický vývoj. Psychologická stránka dospívání se projevovala ve všestranném duševním vývoji, zejména ve vývoji abstraktního myšlení, ve zvýšeném sebevědomí a citovém a mravním obohacení. Tělesné a pohlavní dospívání přineslo probuzení pohlavního pudu, z dítěte se stala mladá slečna, které už nebylo jedno, jaké oblečení jí maminka připravila do školy, svůj názor projevovala i při nákupu nového oděvu, chtěla se líbit nejen sobě, ale i chlapcům, chtěla se odlišit od ostatních děvčat ze třídy.

Starší školní věk

Období staršího školního věku je posledním vývojovým obdobím na cestě k dospělosti. V průběhu adolescence se téměř ukončí tělesný a duševní vývoj a mladá dívka se v něm tělesnou stavbou i stupněm tělesného vývoje vyrovnává dospělému. Závažnost tohoto období záleží zejména na tom, že si v něm dívka musí vytyčit svůj životní cíl a konkrétní úkoly pro dosažení vytčeného povolání, vyrovnává se v něm s řadou důležitých životních problémů a vytváří v sobě základní charakterové a mravní rysy pro další život.

Tělesný vývoj se nyní podstatně nemění

Organismus se jen ustaluje, dozrává a utváří. Váha i výška těla se ustaluje a tělo zhruba nabývá konečné formy. Toto období je také obdobím duševního dozrávání, postupně se ustaluje pubertální rozkolísanost a nevyrovnanost. Vlivem nahromaděných zkušeností ze života dívky a pokračujícího vzdělávání ustupují i unáhlené úsudky a názory. Dívka přestává být také nezdravě romantická, neboť příběhy z knih už vidí jako snové fantazie, ale realita je poněkud jiná. Charakter se formuje sice v celém předcházejícím vývoji, ale v tomto období je pro dívku důležitá věnovaná pozornost - výchova, protože se ustalují rysy charakteru, které už zůstanou většinou pro ni typickými po celý její život.

Její mladší bratr v té době chodil do základní školy, kde si našel i jiné vzory než jen svoji sestru, a tak se sourozenci spíše postupně odcizovali, neboť každý měl svoje vrstevníky, svoje odlišné záliby.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id16608 (novesluzby.cz#20171)


Přidat komentář