Zahrada - péče o trvalky

Předností trvalek (také se jim říká pereny) je, že z jejich velkého množství můžete vybrat takové druhy a odrůdy, které se hodí pro nejrůznější stanovištní podmínky a umožňují, aby Vaše zahrádka kvetla od jara do zimy.

Co jsou trvalky

Trvalky jsou víceleté, vytrvávající rostliny, které nedřevnatí a zůstávají bylinami. V zimě jejich nadzemní části odumírají a rostliny zatahují pod povrch půdy. Trvalky přečkávají zimu v podzemních zásobních orgánech, jako jsou kořenové hlavy nebo oddenky. Tyto zásobní orgány nesou přezimující pupeny pro vyrašení z jara. Výjimku tvoří trvalky zelené v zimě a trvalky stále zelené.

Kde rostou trvalky

Trvalky rostou na plném slunci, ve stínu pod stromy, v zahradním jezírku či u něj nebo také ve skalce. Je důležité, aby se trvalky používaly na stanovištích jim vyhovujících, protože jen pak je osázení dostatečně dlouhověké.** Trvalky** se vyskytují téměř všude. Najdeme je v lese, vysoko v horách, ve stepích a dokonce i ve vodě.

Jak ošetřovat trvalky

  • Trvalky odčerpávají z půdy nejen vodu, ale také potřebné živiny k růstu. Hnojení je účelné před vyrašením a bezprostředně před kvetením trvalek. Od srpna se trvalky nemají hnojit, protože by jejich výhony špatně vyzrávaly a rostliny by mohly během zimy uhynout. Výše hnojivých dávek se řídí podle druhu trvalek. Obecně mají vysoké trvalky větší potřebu živin nežli nízké.
  • Největší potřebu hnojiv mají** záhonové trvalky**. Doporučuje se hnojení minerálním vícesložkovým hnojivem v celkovém množství 100- 150 g/m², které se rozdělí do dvou dávek. Přebytek živin a hlavně dusíku zesiluje růst stonků a listů a způsobuje bujný vývin pletiv. Důsledkem u mnoha trvalek pak je nedostatečná pevnost stonků a větší náchylnost k chorobám.
  • V zimě nebo časně z jara se přidává k trvalkám kompost, kterým se zlepšuje půdní struktura, a zároveň se do půdy přivádějí živiny.
  • Pro potlačení růstu plevele se může půda pod trvalkami ošetřit mulčováním, při kterém se otevřené plochy přikryjí drcenou kůrou nebo jinými organickými i anorganickými materiály. Podle materiálu se nanáší vrstva 3-5 cm vysoká.
  • Některé** vysoké trvalky** nejsou dostatečně odolné proti větru a dešti a musí se včas podepřít, a to dříve než narostou do plné výšky. Jako podpěry jsou vhodné dřevěné pruty, bambusové hole i železné tyče. Vázací materiál může být ze sisalu, z přírodního nebo umělého lýka. Alternativou jsou přírodní podpěrné materiály, například rozvětvené jehličnaté větve nebo pružné vrbové pruty, které lze také tvarovat jako ozdobné podpěry.

Trvalky, které nejsou náročné

Bohaté trvalkové záhony nemusí být náročné na péči. Zajistit to můžete už při zakládání záhonu. Použijte dlouhověké trvalky s kompaktním růstem a vynechejte rostliny, které se rychle rozrůstají, jako například vrbinu tečkovanou (Lysimachia punctata). Mějte při výběru rostlin na paměti především půdní a světelné podmínky stanoviště. V dobrých zahradnictvích specializovaných na trvalky získáte o rostlinách veškeré potřebné informace. Když při výsadbě dodržíte předepsané rozestupy mezi rostlinami, vytvoří asi za tři roky nádherný porost, v kterém nemá plevel šanci.

Řez trvalek před kvetením místo podpírání

Jedná se o zpětný řez výhonů před nasazením květů, jehož cílem je zpevnění stonků. K tomu je nejvhodnější doba od června do července, kdy se všechny výhony zkrátí asi o polovinu. Po řezu se vytváří mnoho postranních výhonů, takže narůstají nižší, více kompaktní a pevnější rostliny. Začátek kvetení se však zároveň oddálí o dva až tři týdny. Tento řez je účelný u mnoha trvalek, které kvetou v létě a na podzim.

Prodloužení doby kvetení trvalek řezem

U mnoha trvalek lze prodloužit nádheru kvetení určitými způsoby řezu:

  • vyřezáváním odkvetlých květů,
  • řez pro opakované kvetení,
  • řez po odkvětu proti vysemeňování,
  • zmlazovací řez.

Zmlazování trvalek

Trvalky mohou několik let zůstat na místě bez přesazování, ale jakmile jsou uprostřed trsů holé a jejich růst slábne, je čas je vyjmout z půdy a zmladit. Po vyrytí z půdy se rostliny rýčem rozdělí na menší oddělky, které se opět vysadí na předem připravené místo.

Zimní ochrana trvalek

Většina trvalek je zimovzdorná a nepotřebuje žádnou zimní ochranu. Přikrývka smrkovým chvojím je však potřebná u nově vysazených rostlin a u některých citlivých trvalek, které zpravidla pocházejí z mírnějších klimatických oblastí. Choulostivé trvalky potřebují ochranu před mrazem a před mokrem v zimě.

Ohrožená je například pampová tráva (Cortaderia selloana) z Jižní Ameriky nebo mnohokvět  (Kniphofia - hybridy) z jižní Afriky. Prevencí je výsadba na propustná stanoviště, kde není zimní mokro žádným problémem. Před nástupem zimy se stálezelené listy svazují do kštice, aby srdéčko rostliny bylo chráněné před mokrem a chladem.

Rozmnožování trvalek

Téměř všechny** trvalky** lze bez problémů množit dělením. Je to jednoduchá a téměř vždy úspěšná metoda. Předpokladem je kořenová hlava, na které jsou pupeny k obnovování. Trvalky s kůlovými kořeny, například vlčí bob (Lupinus - hybridy), nebo mák (Papaver orientale) nelze dělit. Jako pomůcka k dělení postačí nůž, nůžky a rýč. Trvalky se dělí na jaře a na podzim.

Jaké zahradní trvalky jsou nejoblíbenější?

Tyto víceleté kvetoucí rostliny dlouho vydrží a výraznými barvami dokážou rozzářit každý záhon.

  • Stračka (Delphinium): plné a jednoduché květy bílé, modré a fialové barvy. Stračka nabízí množství odrůd. Pro všechny jsou charakteristické majestátní svíce květů, které nesmějí chybět v žádné trvalkové zahradě. Obzvláště pěkně stračky vypadají v kombinaci s růžemi. Pokud rostliny po hlavním období kvetení seříznete zhruba deset centimetrů nad zemí, vykvetou na podzim podruhé. Na jaře je chraňte před plži
  • Orlíček (Aquilegia): nabízí široké spektrum barev; květy mohou být bílé, žluté, modré, fialové nebo také dvoubarevné. Orlíčkům se nejlépe daří, pokud nejsou vystaveny přímému slunci. Jejich jemné květy skvěle vyniknou před kulisou tmavých keřů. Orlíčky se snadno množí samovýsevem a vyplňují tak mezery na záhonu.
  • Mák východní (Papaver pseudo-orientale): předvádí v zahradě nejkrásnější červenou barvu. Tato slunomilná trvalka roste dobře v sušších půdách, například na oblázkových nebo stepních záhonech. Od května přejímá díky svým zářivým barvám na záhonu dominantní roli. Vhodné je u něj podsazení nízkými trvalkami, například kakosty, které zakryjí zvadlé listy máku poté, co v červnu odkvete.
  • Kakost (Geranium): může v závislosti na odrůdě posloužit jako na péči nenáročná půdopokryvná rostlina nebo jako doprovodná trvalka, například pro růže. Jeho kvetení začíná většinou v květnu a končí v červenci. Díky samovýsevu se kakost samovolně rozrůstá a tká stále hustší květinový koberec. Dobře prospívá ve světlém stínu, takže se hodí jako pohledný podrost stromů a keřů. Pozor: některé druhy se v příznivých podmínkách silně rozrůstají.
  • Zvonek (Campanula): je ochotně kvetoucí a nenáročná trvalka. Potřebuje jen málo světla, a proto je ideální volbou pro problémové partie zahrady. Vhodnou společnost mu v polostínu poskytnou například bohyška (Hosta), udatna (Aruncus) či kapradiny. Od června do srpna zvonek zdobí půvabné květy. Pokud je půda dobře zásobena vodou, vydrží květy déle svěží.
  • Třapatka lesklá (Rudbeckia fulgida): na konci léta rozzáří zahradu. Vysoké odrůdy dosahují výšky skoro dvou metrů, ale mají sklon k přepadávání. Tomu zabráníte, pokud rostlinám poskytnete oporu nebo je vysadíte přímo k plotu. Třapatka potřebuje mírně vlhkou půdu a měla by růst na slunném místě.
  • Plamenka (Phlox): přitahuje díky svým výrazným barvám pozornost už z dálky. Nabízí široké spektrum barev a nejlépe roste na plném slunci. Pokud na jaře plamenku vydatně přihnojíte kompostem, bude dostatečně odolná vůči padlí.
  • Kosatce: zahradnictví každoročně nabízejí překvapující bohatstvínově vyšlechtěných odrůd. V nabídce jsou skoro všechny barvy a odstíny- včetně vícebarevných odrůd. Stanoviště pro kosatce by mělo být teplé a slunné.
  • Srdcovka (Dicentra): se těší dloudodobé oblibě. Na záhonech ležících ve stínu ukazuje tato robustní trvalka své půvabné květy od dubna do června. Krásné modrozelené listy však bohužel zatahuje už v létě. Vhodným doprovodem pro ni proto jsou orlíčky, pivoňky nebo kapradiny, které vzniklé proluky na záhonu dobře zakryjí svým hustým listovím.
  • Denivka (Hemerocallis): vděčí za své jméno krátké trvanlivosti svých květů. Tuto vlastnost však bohatě vynahrazuje neutuchajícím přísunem nových poupat. Tato robustní trvalka dobře prospívá v mírně vlhké půdě na plném slunci. Pokud se rostliny příliš rozrostou, dají se množit dělením. Záhony tvořené pouze denivkami jsou stejně půvabné jako jejich kombinace s jinými druhy, například stračkou, kontryhelem a vysokými travami.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id16159 (novesluzby.cz#20634)


Přidat komentář